Kolektivní smlouva

Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciová společnost

na rok 2006

Na základě zákonů č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání ve znění pozdějších předpisů, č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli, ve znění pozdějších předpisů, č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů (dále ZoM), č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále ZP)

uzavírají

zaměstnavatel

Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost (dále DP, a. s. nebo zaměstnavatel), Sokolovská 217/42, 190 22 Praha 9, IČ: 00005886

jednající

Radovanem Šteinerem, předsedou představenstva

JUDr. Petrem Hulinským, místopředsedou představenstva

Ing. Tomášem Jílkem, členem představenstva

a

jménem všech zaměstnanců tyto odborové organizace:

Odborová organizace Dopravního podniku - Metro, IČ: 62932012,

zastoupená Jiřím Obitkem

Základní organizace odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy Dopravního podniku - Metro - strojvedoucí, IČ: 86596802,

zastoupená Davidem Philippem

Základní organizace odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy - Všeobecné odbory Metro, IČ: 68404280,

zastoupená Ing. Milošem Dubským

Základní organizace odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy - Nezávislé odbory strojvedoucích, dozorčích dep a provozních pracovníků, IČ: 71003487,

zastoupená Oldřichem Schneiderem

Základní organizace odborového svazu pracovníků v dopravě, silničním hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy - Elektrické dráhy, IČ: 17049008,

zastoupená Františkem Kadlecem

OSPEA - Odborové sdružení pracovníků elektrických drah a autobusové dopravy, IČ: 26633485,

zastoupená Ing. Antonínem Dubem

Odborové sdružení základních organizací Dopravního podniku Autobusy Praha, o. z., IČ: 26631776,

zastoupené Jiřím Čadou

Podnikový výbor odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy Dopravního podniku Praha – Autobusy, IČ: 62939343,

zastoupený Josefem Buriánkem

Unie pracovníků v dopravě, IČ: 26647826,

zastoupená Vratislavem Nováčkem

Základní odborová organizace Odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy Dopravního podniku Praha, a. s.
- ředitelství, IČ: 62940724,

zastoupená Ing. Evou Smolařovou

Závodní výbor Odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy Dopravního podniku Praha, a. s. – PJA – dispečink,

IČ: 63108551,

zastoupený Mgr. Jiřím Havlem

Základní organizace Odborového svazu dopravy Motol, IČ: 71242333,

zastoupená Jiřím Zabloudilem

Základní organizace Odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy – Nezávislé odbory pracovníků odboru provoz informačních systémů, IČ: 75051214,

zastoupená Jindřichem Brožem, DiS.

Odbory Dopravního podniku, IČ: 27009122

zastoupené Jiřím Touškem

kolektivní smlouvu na rok 2006 dále uvedeného znění:

Kolektivní smlouva obsahuje:

		Str.
1.	Základní ustanovení	4
2.	Pracovněprávní vztahy	5
3.	Dopravně provozní oblast	9
4.	Mzdová oblast	10
5.	Sociální oblast	12
6.	Bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci a pracovní prostředí	26
7.	Činnost odborových organizací a vztahy se zaměstnavatelem	29
8.	Stížnosti a spory	33
9.	Závěrečná ustanovení	35

1. Základní ustanovení

1.1 Tato kolektivní smlouva upravuje individuální a kolektivní vztahy mezi zaměstnavatelem a všemi zaměstnanci, jakož i vzájemné vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavatelem. Ustanovení této kolektivní smlouvy platí pro všechny zaměstnance.

1.2 Odborová organizace může udělit plnou moc k zastupování ve vztahu k zaměstnavateli jiné odborové organizaci nebo třetí osobě. Plná moc musí být provedena písemně a může být kdykoliv odvolána. Organizace, která plnou moc vydala, je povinna bez zbytečných odkladů písemně informovat zaměstnavatele.

1.3 Nedílnou součástí této kolektivní smlouvy (dále jen KS) jsou přílohy, které rozšiřují a specifikují ustanovení této KS.

1.4 Smluvní strany si poskytují potřebné sociálně ekonomické informace, dále jsou povinny vzájemně spolu jednat a poskytovat si další požadovanou součinnost při řešení závažných problémů, pokud to nebude v rozporu s jejich oprávněnými zájmy.

1.5 Smluvní strany zajistí, aby při uplatňování pracovněprávních nároků byly plněny povinnosti dané ZP, KS a ostatními obecně závaznými právními předpisy.

1.6 Smluvní strany se zavazují vzájemně se neprodleně informovat o svých rozhodnutích, která se dotýkají zájmu druhé smluvní strany. Tyto informace budou zpravidla poskytovány písemně.

1.7 Zaměstnavatel zajistí dodržení zákazu diskriminace v pracovněprávních vztazích v souladu s příslušnými ustanoveními ZP a dalších obecně závazných právních předpisů.

2. Pracovněprávní vztahy

2.1 Pracovněprávní vztahy se řídí ZP, ZoM, pracovním řádem, touto KS a dalšími obecně závaznými právními předpisy.

2.2 Zaměstnavatel je povinen seznámit zaměstnance s KS, pracovním řádem, provozními a jinými vnitřními normami, platnými pro výkon práce na daném pracovišti.

2.3 Zaměstnanost

2.3.1 V případě zamýšlených strukturálních změn, organizačních nebo racionalizačních opatření, nespojených s uvolňováním zaměstnanců z důvodů uvedených v § 46 odst. 1, písm. a) až c), resp. převodem podle § 249 ZP, projedná zaměstnavatel tyto změny s příslušnými odborovými orgány nejméně měsíc před jejich uskutečněním.

2.3.2 Při organizačních změnách s částečnou ztrátou pracovních míst se bude postupovat podle následujících zásad:

a) zaměstnavatel v případě zamýšlených strukturálních změn, organizačních nebo racionalizačních opatření informuje o těchto záměrech včas, nejpozději 30 dnů před podáním výpovědi, příslušné odborové orgány. Současně s ním projedná opatření ke zmírnění nepříznivých důsledků uvolnění pro tyto zaměstnance, především možnost jejich umístění na jiných pracovištích DP, a. s. Tato pracovní místa mohou být i charakteru vyžadujícího rekvalifikaci event. nižší kvalifikaci než rušená pracovní místa a jejich počet nemusí odpovídat počtu rušených míst,

b) při uvolňování zaměstnanců z organizačních důvodů využije zaměstnavatel především přirozeného úbytku zaměstnanců s cílem zaměstnat maximum zaměstnanců v produktivním věku. S ohledem na předpokládaný odchod některých zaměstnanců do důchodu bude průběžně zpracováván přehled volných míst, která nebudou zrušena a která lze obsadit uvolňovanými zaměstnanci. Obdobně bude postupováno u nově vytvářených pracovních míst,

c) při hromadném propouštění, tj. skončení pracovních poměrů v období 30 kalendářních dnů na základě výpovědí z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) 30 a více zaměstnanců DP, a. s., bude zaměstnavatel dále postupovat podle § 52 ZP,

d) zaměstnavatel dále projedná s příslušnými odborovými orgány důvody a zamýšlený postup převodu činností na externí dodavatele.

2.3.3 Zvýšenou ochranu při uvolňování zaměstnanců v důsledku organizačních změn požívají zaměstnanci se zdravotním postižením, zaměstnanci pečující o nezletilé dítě (samoživitelé). Těmto zaměstnancům je zaměstnavatel povinen při organizačních změnách nabídnout přiměřené náhradní pracovní místo. Tímto ustanovením není dotčena zvýšená ochrana dle ZP.

2.3.4 Každé konkrétní snížení stavu zaměstnanců (výpověď) z důvodů uvedených v § 46 odst. 1, písm. a) až c) projedná příslušný vedoucí s příslušnými odborovými orgány.

Při projednávání písemně předloží:

a) důvod organizační změny,

b) pracovní místa, jež byla uvolňovanému zaměstnanci nabídnuta, event. důvod proč místa nebyla nabídnuta a postoj zaměstnance k této nabídce.

Ústně sdělí důvody, které vedou k rozhodnutí o propuštění konkrétního zaměstnance ve vztahu k ostatním v úvahu přicházejícím zaměstnancům.

2.3.5 Před přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů dle § 249 ZP jsou dosavadní zaměstnavatel a přejímající zaměstnavatel povinni informovat příslušné odborové orgány o této skutečnosti a projednat s nimi za účelem dosažení shody datum nebo navrhované datum převodu, důvody převodu, právní, ekonomické a sociální důsledky převodu a připravovaná opatření ke vztahu k zaměstnancům.

2.3.6 Zaměstnance, uvolňované v důsledku organizačních změn, zaměstnavatel seznámí mimo jiné s tím, jaká pomoc jim bude poskytnuta při zabezpečení nového zaměstnání.

2.3.7 Zaměstnavatel bude vytvářet podmínky, aby zaměstnance, kteří jsou v pracovním poměru u zaměstnavatele více než 20 let nebo pracují ve vícesměnném nebo trvale nočním provozu více než 10 let a kteří nemohou ze zdravotních důvodů vykonávat dosavadní práci, bylo možno zaměstnat v méně náročných provozech (činnostech) potřebných pro chod DP, a. s.

2.3.8 Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) ZP nebo dohodou z týchž důvodů, náleží při skončení pracovního poměru odstupné ve výši čtyřnásobku měsíčního průměrného výdělku. Při ukončení pracovního poměru před uplynutím výpovědní doby na základě dohody bude výše odstupného v závislosti na ukončení pracovního poměru navýšena max. na sedminásobek průměrného měsíčního výdělku tj.:

· ukončení pracovního poměru dohodou o tři měsíce dříve než by uplynula výpovědní lhůta při výpovědi dávané z týchž důvodů – sedminásobek průměrného měsíčního výdělku,

· ukončení pracovního poměru dohodou o dva měsíce dříve než by uplynula výpovědní lhůta při výpovědi dávané z týchž důvodů – šestinásobek průměrného měsíčního výdělku,

· ukončení pracovního poměru dohodou o jeden měsíc dříve než by uplynula výpovědní lhůta při výpovědi dávané z týchž důvodů – pětinásobek průměrného měsíčního výdělku.

Odstupné bude zaměstnanci vyplaceno po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu.

2.3.9 Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. d) ZP nebo dohodou z týchž důvodů, náleží při skončení pracovního poměru odstupné ve výši pětinásobku měsíčního průměrného výdělku.

2.4 Nárok na dovolenou

2.4.1 Zaměstnavatel poskytne všem zaměstnancům dovolenou na zotavenou v základní výměře čtyř týdnů za kalendářní rok, prodlouženou ve smyslu § 102 odst. 2 ZP o jeden týden.

2.4.2 Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle plánu dovolených stanoveného s předchozím souhlasem odborového orgánu tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku.

2.4.3 Zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku a případné naturální požitky.

2.5 Pracovní doba

2.5.1 Délka pracovní doby je stanovena ve smyslu § 83a odst. 4 ZP na 37,5 hodiny týdně pro všechny zaměstnance DP, a. s. s výjimkou řidičů MHD, u nichž se délka pracovní doby řídí zákonem č. 475/2001 Sb., o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě, a zaměstnanců s jinou úpravou pracovní doby pracujících ve speciálním režimu při nočních přepravních výlukách na metru (příloha č. 3 této KS).

2.5.2 Podle povahy práce a podmínek provozu je pracovní doba rozvržena rovnoměrně do pětidenního pracovního týdne anebo nerovnoměrně na jednotlivé týdny.

2.5.3 Pracovní doba se při rovnoměrném rozvržení rozvrhuje do pětidenního pracovního týdne (pondělí – pátek). Délka jedné pracovní směny při takto stanoveném rozvrhu činí průměrně 7,5 hodiny, přičemž začátky a konce pracovních směn mohou být dle potřeb pracoviště upraveny odlišně.

2.5.4 Při pravidelné údržbě zařízení ochranného systému pouze v nočních přepravních výlukách je stanoveno odchylné rozvržení denní a noční pracovní směny při dodržení
37,5 hodinové týdenní pracovní doby, délky směny a nepřetržitého odpočinku mezi směnami.

2.5.5 Při rovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny se stanovená týdenní pracovní doba rozvrhuje tak, aby délka směny nepřesáhla devět hodin.

2.5.6 Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby do směn se stanoví rozvrhem směn–turnusem zpracovaným na kalendářní rok. Vyrovnání rozdílů pracovní doby mezi stanoveným rozvrhem směn–turnusem a plánovaným fondem pracovní doby se provádí maximálně za období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích tak, aby byl odpracován za toto období stanovený fond pracovní doby. Délka směny nesmí u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby překročit 12 hodin.

2.5.7 Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby podle potřeb provozu, které není stanoveno rozvrhem směn-turnusem, je nazýváno „letmo“. Směny jsou určovány operativně dle plánované či neplánované absence zaměstnanců v pravidelném turnusu a dle potřeb zaměstnavatele.

2.5.8 Začátek a konec pracovní doby stanoví odborný ředitel, vedoucí jednotky, vedoucí provozovny pro podřízené útvary v rámci své působnosti po projednání s odborovými organizacemi.

2.5.9 Pružná pracovní doba je upravena v pracovním řádu.

2.5.10 Pracovní přestávka na jídlo a oddech se poskytuje nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut, mladistvým se tato přestávka poskytuje nejdéle po čtyřech a půl hodinách nepřetržité práce. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba pro oddech a jídlo. Začátek, konec a počet přestávek stanoví zaměstnavatel po projednání s příslušnými odborovými orgány.

2.5.11 Do pracovní doby může být započtena doba potřebná k osobní očistě po skončení práce v maximální délce 15 minut.

2.5.12 Práce přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nad stanovenou týdenní pracovní dobu, nad stanovenou normu hodin podle rozvrhu směn-turnusu nebo která přesahuje normu pracovní doby v měsíci. Při rovnoměrném i nerovnoměrném rozvržení pracovní doby činí období, ve kterém práce přesčas nesmí překročit v průměru osm hodin týdně 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.

2.5.13 Zaměstnavatel je povinen projednat objem přesčasové práce s příslušnými odborovými orgány.

2.5.14 Smluvní strany vyhodnotí každoročně rozsah přesčasové práce. K tomu zaměstnavatel předloží minimálně 1x za čtvrtletí podrobnější rozbor přesčasové práce po jednotlivých kategoriích zaměstnanců a po jednotlivých organizačních složkách.

3. Dopravně provozní oblast

3.1 Pokud při dočasných dopravních opatřeních v autobusové dopravě (zpravidla do 3 měsíců trvání) nebude odchylka jízdní doby větší než ± 1 minuta na každých započatých 15 minut celkové jízdní doby, nebudou na lince jízdní doby měněny a jízdní řády zůstanou zachovány. Případné výjimky budou konzultovány s odborovými organizacemi.

3.2 Náměty a požadavky, předkládané k projednávání v provozní komisi zaměstnavatele, budou vždy konzultovány s vedením příslušné provozovny a jejich obsah bude v souladu s jednacím řádem komise. Příslušné odborné útvary zaměstnavatele budou náměty a požadavky z provozní komise neprodleně prošetřovat a řešit. O výsledku, případně stavu řešení, bude předkladatel informován nejdéle do 6 týdnů (a dále průběžně), a to především s využitím jednání provozní komise.

3.3 Organizuje-li zaměstnavatel komise (např. provozně-ekonomická, technicko-ekonomická, výrobní, oděvní, BOZP, odškodňování pracovních úrazů, mzdová apod.) a jiná jednání, kterých se účastní odborové organizace, je povinen umožnit účast zástupcům všech odborových organizací, pokud se odborové organizace nedohodnou jinak.

3.4 Zaměstnanci DP, a. s., vykonávající kontrolní činnost v provozu, mají povinnost oznámit porušení provozního předpisu zaměstnancem mateřské provozovně a současně podat služební hlášení ve smyslu předpisu O 7/1-2-3 o služebních hlášeních. Při provádění kontrol nesmí být dotčena důstojnost kontrolovaných ani kontrolujících zaměstnanců. Zaměstnanec musí být informován na místě, řidič musí být informován na voze, ve výjimečných případech, pokud to není možné, dispečerem prostřednictvím radiostanice.

3.5 Zaměstnavatel přidělí každému zaměstnanci soubor všech předpisů, které je povinen znát s ohledem na výkon své profese, umožní každému zaměstnanci pořízení kopie vnitropodnikových norem v elektronické podobě a zapůjčí každému zaměstnanci na jeho žádost potřebné materiály, minimálně 21 dní předem, k přípravě na zkoušky a přezkoušení související s výkonem jeho povolání. Veškerá přezkoušení z vnitropodnikových předpisů budou prováděna jen písemnou a předem zveřejněnou formou. Materiál pro přezkoušení zaměstnavatel zpřístupní nejpozději od 1.6.2006 prostřednictvím své vnitropodnikové sítě včetně souboru všech otázek přezkoušení.

4. Mzdová oblast

4.1 Pravidla pro odměňování zaměstnanců

4.1.1 Mzdy zaměstnanců se stanovují podle této KS a Pravidel pro odměňování zaměstnanců, která jsou přílohou č. 1 této KS.

4.1.2 Zaměstnavatel zodpovídá za to, aby zaměstnanec byl zařazen podle druhu vykonávané práce do odpovídajícího tarifního stupně.

4.2 Mzdy v roce 2006

Zaměstnavatel garantuje, že průměrná mzda v roce 2006 nepoklesne za srovnatelných podmínek v žádné ze statisticky sledovaných kategorií pod úroveň dosaženou v roce 2005.

4.3 Průměrný výdělek

4.3.1 Průměrný výdělek pro pracovněprávní účely zjišťuje zaměstnavatel ve smyslu § 17 ZoM z hrubé mzdy, zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období včetně práce přesčas.

Za odpracovanou dobu se považuje:

- konal-li zaměstnanec práci podle harmonogramu směn,

- čerpal-li náhradní volno,

- doba, po kterou byl zaměstnanec převeden na jinou práci.

Do hrubé mzdy pro zjišťování průměrného výdělku se nezahrnují:

- odměny za pracovní pohotovost,

- odstupné podle § 60a ZP,

- odměny za využití zlepšovacích návrhů,

- doplatky mzdy na základě pravomocného soudního rozhodnutí,

- dávky nemocenského pojištění,

- studijní příspěvky,

- náhrady mzdy,

- odměny ze sociálních nákladů (účet 528),

- příplatky za prodej bločkových jízdenek.

4.3.2 Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí a průměrný výdělek se zjišťuje k prvnímu dni následujícího kalendářního měsíce. Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí.

4.3.3 Jestliže zaměstnanec v rozhodném období odpracoval méně než 22 dnů (u turnusových zaměstnanců se zjistí 22 dnů přepočtem z odpracovaných hodin), použije se pravděpodobný výdělek stanovený z hrubé mzdy, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období. Pokud v rozhodném období neměl zaměstnanec hrubou mzdu, použije se jako pravděpodobný výdělek poslední platně zjištěný, případně stanovený zaměstnaneckým útvarem podle toho, který je pro zaměstnance výhodnější.

4.3.4 U mzdy za delší než čtvrtletní období se pro účely zjišťování průměrného výdělku určí poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí. Zbývající část mzdy se zahrne do hrubé mzdy v dalším nebo dalších obdobích. Části mzdy poskytované za více kalendářních čtvrtletí se započítávají v závislosti na odpracované době v kalendářním čtvrtletí rozhodném pro výpočet průměrného výdělku.

4.3.5 Pokud by průměrný výdělek zaměstnance byl nižší než minimální mzda, na níž zaměstnanci vznikl nárok v příslušném měsíci, kdy se průměrný výdělek používá, zvýší se průměrný výdělek na výši minimální mzdy.

4.3.6 Rozhodným obdobím pro zjištění průměrného výdělku, pro účely stanovení výše náhrady škody při pracovních úrazech a nemoci z povolání, je předchozí kalendářní rok. To platí v případě, že takto určené rozhodné období, je na rozdíl od způsobu zjištění podle bodu 4.3.2, pro zaměstnance výhodnější.

4.4 Společná ustanovení v oblasti mezd

4.4.1 Zaměstnanci se nezávisle na celkových výsledcích DP, a. s. zaručují vzniklé nároky na tarifní (základní) mzdu, náhrady mzdy, mzdové příplatky a pobídkové složky mzdy poskytované zaměstnavatelem.

4.4.2 Zaměstnanec má možnost ve smyslu zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů do 15. února následujícího roku podepsat „Prohlášení poplatníka daně“ a požádat o provedení ročního zúčtování záloh na daň.

4.4.3 Mzda je splatná pozadu za měsíční období, a to nejpozději v následujícím kalendářním měsíci. Mzda je splatná dvanáctý den po skončení měsíčního období, za něž se poskytuje. Pokud je dvanáctým dnem sobota nebo neděle, je výplatním dnem poslední pracovní den před tímto termínem.

4.4.4 Zaměstnanci, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem jinak, bude před nástupem na dovolenou vyplacena mzda splatná během dovolené nebo přiměřená záloha, která by byla splatná během dovolené.

4.4.5 Mzda se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru a vyplácí se v částkách zaokrouhlených na desetikoruny s tím, že rozdíl bude převeden do dalšího zúčtovacího období.

4.4.6 Mzda se zaměstnanci vyplácí v penězích v české měně. Mzdu zasílá zaměstnavatel na základě rozhodnutí zaměstnance na jeho osobní účet u peněžního ústavu nebo ji vyplácí v pracovní době na pracovišti nebo na místě určeném zaměstnavatelem.

4.4.7 Výše mzdy, s výjimkou podmínek pro její přiznávání, má důvěrný charakter. Zaměstnanci DP, a. s., kteří při své práci přicházejí do styku s uvedenými informacemi, nemají právo cokoliv zveřejnit (viz ustanovení Pracovního řádu DP, a. s.).

4.4.8 Vykonává-li zaměstnanec práci v několika pracovních poměrech u DP, a. s., stanoví se mzda v každém pracovním poměru samostatně.

4.4.9 Při skončení zaměstnání budou zaměstnanci všechny mzdové složky, na které mu vznikl nárok nebo mu byly přiznány, vyplaceny vždy v termínech vyhlášených pro jejich zúčtování a výplatu.

5. Sociální oblast

5.1 Zdravotní péče, závodní preventivní péče, zdravotní pojištění

5.1.1 Podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se umožňuje občanům výběr lékaře a zdravotnického zařízení. To se netýká lékaře závodní preventivní péče. Komplexní posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnanců DP, a. s. v rozsahu celostátně platných předpisů přísluší výhradně závodním lékařům. V případě, že je lékař závodní preventivní péče zároveň lékařem ošetřujícím, může si ho zaměstnanec v rámci DP, a. s. zvolit. V ostatních případech nemá možnost volby lékaře závodní preventivní péče.

5.1.2 Závodní preventivní péče bude zajišťována vlastními závodními lékaři a odbornými lékaři, kteří zabezpečují závodní preventivní péči na základě uzavřené smlouvy se zaměstnavatelem.

Závodní preventivní péčí se zabezpečuje prevence včetně ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce. V souladu s platnými právními předpisy zajišťuje zaměstnavatel závodní preventivní péči zaměstnanců DP, a. s.:

- zaměstnavatel zabezpečuje zdravotní personál, resp. zdravotnické zařízení a uzavírá s nimi smluvní vztahy pro vykonávání závodní preventivní péče v rozsahu vymezeném platnými právními předpisy,

- zaměstnavatel zabezpečuje posuzování zdravotní způsobilosti tak, aby nedocházelo k vykonávání práce, pro kterou není zaměstnanec zdravotně způsobilý,

- zaměstnavatel zodpovídá za organizační zajištění lékařských prohlídek (vstupních, periodických, příp. mimořádných a výstupních) tak, aby nebyl narušen provoz pracoviště,

- zaměstnavatel zodpovídá za dodržování periodicity posuzování zdravotní způsobilosti u preventivních periodických prohlídek, které pro jednotlivé profesní skupiny konkretizuje ve vnitřní normě,

- zaměstnavatel provádí přihlašování a odhlašování pojištěnců (zaměstnanců) zdravotní pojišťovny, evidenci a dokumentaci a odvod finančních prostředků,

- zaměstnavatel zpracovává vnitřní normy, které určují postupy zajišťování závodní preventivní péče ve smyslu platných právních předpisů a způsoby její úhrady,

- zaměstnavatel umožní zaměstnancům rehabilitační péči v rozsahu předepsaném lékaři, pokud vykonávají práce, jejichž charakter to vyžaduje,

- zaměstnavatel umožní zaměstnanci, který má závodního lékaře jako svého ošetřujícího lékaře, u tohoto lékaře absolvovat lékařské prohlídky v rámci závodní preventivní péče.

5.1.3 Z důvodu odborného posouzení zdravotního stavu jsou zaměstnanci povinni v souladu s § 73 ZP a v souladu s § 133 odst. 1 písm. a) a § 135 odst. 4 písm. b) ZP a pracovním řádem podrobit se vstupní lékařské prohlídce a dalším preventivním prohlídkám (periodickým, mimořádným) stanovenými zvláštními právními předpisy dle pokynu zaměstnavatele.

5.1.4 Zaměstnanci jsou povinni absolvovat lékařské prohlídky v rámci závodní preventivní péče výhradně u příslušného závodního lékaře ve zdravotnickém zařízení, které zaměstnavatel zajišťuje a upřesňuje ve vnitřní normě.

5.1.5 Náklady na lékařské prohlídky a vyšetření provedené určeným lékařem, který pro zaměstnavatele zajišťuje tuto preventivní péči, event. odborným lékařem, který byl tímto lékařem požádán o provedení odborné prohlídky a jejichž úhradu nelze provést ze zdravotního pojištění (viz zákon č. 48/1997 Sb., §§ 15 a 35 o veřejném zdravotním pojištění), nese plně zaměstnavatel.

5.1.6 Pro zaměstnance s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou dle zákona č. 475/2001 Sb., je doba zaměstnavatelem nařízené lékařské prohlídky a návštěvy svého ošetřujícího lékaře za účelem zajištění výpisu ze zdravotní dokumentace výkonem práce (§ 18 odst. 1). Pro ostatní zaměstnance je překážkou na straně zaměstnance, pracovní volno je poskytováno v nezbytně nutném rozsahu, a to s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku (§ 124 odst. 1 a 2 ZP, § 14 odst. 1 a 3 nařízení vlády 108/1994 Sb.).

Pro zaměstnance s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou je doba zaměstnavatelem nařízené lékařské prohlídky výkonem práce a započítává se do pracovní doby.

U zaměstnance, u něhož charakter vyšetření nebo lékařského zákroku neumožňuje po zbytek pracovního dne vykonávat svou práci, se jedná o překážku na straně zaměstnavatele.

5.1.7 Zaměstnanec má právo zvolit si zdravotní pojišťovnu, přičemž má povinnost oznámit zaměstnavateli do 8 kalendářních dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny změnu volby. Při nesplnění této povinnosti bude zaměstnanec zaměstnavateli povinen uhradit vzniklou škodu (penále, které zaměstnavatel zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny).

5.1.8 Zdravotní pojištění ve dnech pracovního volna bez náhrady mzdy.

Pokud je zaměstnancům poskytnuto pracovní volno bez náhrady mzdy, na základě odstavců 5.5.3, 5.5.4 této KS nebo dle přílohy nařízení vlády č.108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů, podílí se zaměstnanec úhradou sazby pojistného ve výši 4,5 % a zaměstnavatel 9 %.

Při čerpání jiného pracovního volna bez náhrady mzdy hradí zaměstnanec stanovené zdravotní pojištění v plné výši.

Úhrada zdravotního pojištění v tomto případě bude se zaměstnancem řešena smluvně před poskytnutím neplaceného volna (zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů).

5.1.9 Při neomluvené nepřítomnosti v práci je podle zákona zaměstnanec povinen zaplatit celé zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za něho za tuto dobu uhradil.

5.2 Stravování

5.2.1 Zaměstnavatel umožní v souladu s § 140 ZP a v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zaměstnancům ve všech směnách stravování formou poukázek na stravování. Stávající závodní jídelny a kantýny jsou nebo budou pronajaty k účelům stravování a zaměstnancům bude umožněna platba v těchto zařízeních poukázkami na stravování.

5.2.2 Zaměstnavatel umožní stravování i důchodcům, bývalým zaměstnancům, v závodních jídelnách za plnou cenu oběda.

5.2.3 Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům příspěvek až do výše 55 % ceny jednoho hlavního jídla, maximálně však do výše 70 % stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin podle zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.

5.2.4 Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci příspěvek na jedno hlavní jídlo v průběhu jedné pracovní směny ve stanovené délce. Směnou se rozumí část stanovené týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen odpracovat na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn v rámci 24 hodin po sobě jdoucích, nebo délka pracovní směny dohodnutá v pracovní smlouvě. U zaměstnanců, kteří mají v pracovní smlouvě sjednanou kratší pracovní dobu, je odpracovanou směnou délka pracovní doby sjednaná v pracovní smlouvě. V případě, že pracovní směna zaměstnance v úhrnu s dobou přestávek v práci poskytnutých v souladu se ZP bude delší než 11 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci příspěvek na další jedno hlavní jídlo.

5.2.5 Zaměstnanec obdrží takový počet poukázek na stravování, kolik skutečně odpracoval směn v minulém měsíci.

5.2.6 Poukázky na stravování budou zaměstnancům DP, a. s. poskytovány v hodnotě
75,- Kč. Z toho 41,- Kč poskytne zaměstnavatel a 34,- Kč hradí zaměstnanec.

5.2.7 Za práci přesčas, která je vykonávána v takovém rozsahu, že za ni vznikne nárok na poukázku (zaměstnanec odpracuje navíc celou směnu) nebo vznikne nárok na druhou poukázku (při směně, která včetně přesčasové práce je delší než 11 hodin), bude poskytnuta poukázka na stravování. Poukázky na stravování za přesčasovou práci jsou hrazeny ze sociálních nákladů, evidovány jako daňově neuznatelný výdaj.

5.2.8 Zaměstnavatel po dohodě umožní zástupcům stravovací komise odborových organizací účast na kontrolách ve stravovacích zařízeních.

5.2.9 Poukázky na stravování budou poskytovány za stejných podmínek uvolněným odborovým funkcionářům pracujícím pro DP, a. s. Poukázky jsou hrazeny ze sociálních nákladů a evidovány jako daňově neuznatelný výdaj.

5.2.10 Zaměstnavatel společně s příslušnou odborovou organizací bude průběžně vyhodnocovat připomínky a návrhy strávníků a projedná je s provozovateli závodních kantýn a závodních jídelen.

5.2.11 Změnu nájemce závodních jídelen a kantýn a změnu smluvní ceny obědů je možné provést po projednání s příslušnými odborovými organizacemi.

5.2.12 V závodních jídelnách bude zajištěno stravování přednostně pro vlastní zaměstnance, pro cizí strávníky s přihlédnutím k maximálnímu využití kapacity jídelen.

5.2.13 Zaměstnavatel dohodne s provozovateli závodních kantýn a závodních jídelen, aby se doba řádných dovolených zaměstnanců kantýn a jídelen nepřekrývala.

5.2.14 Bližší specifikace oblasti stravování je řešena vnitřní normou.

5.3 Rekreace, dětská rekreace

5.3.1 Zaměstnavatel umožňuje zaměstnancům v hlavním pracovním poměru a jejich rodinným příslušníkům, zveřejněním nabídky pobytů, rekreaci ve vlastních rekreačních střediscích, příp. ji zprostředkovává v rekreačních střediscích předaných do pronájmu.

5.3.2 Dětská rekreace je organizována a provozována DP, a. s. ve vlastních objektech v období letních prázdnin. V období jarních prázdnin je zajišťována pouze v podnikovém RS Lučanka (OS ZO DP-A).

5.3.3 Rekreace ve vlastních rekreačních střediscích a letních dětských táborech, provozovaných DP, a. s., je zaměstnancům poskytována za sníženou (dotovanou) cenu poukazu. Dotací vytvořená ztráta z hospodaření těchto středisek je hrazena ze sociálních nákladů.

5.3.4 Na dětskou rekreaci pořádanou jinými organizacemi je poskytován příspěvek nepeněžní formou – nákupem poukazu. Výše příspěvku činí 200,- Kč na den na zimní rekreaci v období jarních prázdnin vyhlášených pro celou ČR a 100,- Kč na den na letní rekreaci, maximálně však 1 000,- Kč.

5.3.5 Dětská rekreace a výplata příspěvků bude realizována dle zásad, které jsou přílohou č. 2 této KS.

5.3.6 Pro účely rekreace dle bodu 5.3.1 se za rodinného příslušníka považují:

- manžel, manželka, druh, družka,

- děti do skončení povinné docházky a poté do dosažení 26 let věku, jestliže se soustavně připravují studiem na budoucí povolání. Za soustavnou přípravu se nepovažují např. krátkodobé kurzy, zaměstnání v cizině s návštěvou jazykových kurzů pořádaných v místě apod.,

- děti, které se nemohou připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnány pro nemoc nebo jsou pro tělesné, smyslové nebo mentální postižení trvale neschopny práce.

5.3.7 Za dítě – rodinného příslušníka se považuje pro účely bodu 5.3.1 rovněž:

- dítě, které bylo zaměstnancem převzato do péče nahrazující péči rodičů,

- dítě manžela (manželky, druha, družky),

- dítě, ke kterému zaměstnanci trvá vyživovací povinnost, pokud nebyl zbaven rodičovských práv,

- vnuk, vnučka zaměstnance pouze pro účely bodu 5.3.2.

5.3.8 Provozování rekreace a letní dětské rekreace ve vlastních zařízeních je hrazeno ze sociálních nákladů, a to ve formě dotované ceny poukazu pro zaměstnance.

5.4 Vzdělávání zaměstnanců

5.4.1 Vzdělávání zaměstnanců bude zaměřeno především na prohlubování a zvyšování kvalifikace formou:

- odborných kurzů a školení dle potřeb zaměstnavatele,

- periodickým obnovováním a přezkušováním způsobilosti zaměstnanců k výkonu určitých profesí v souladu s příslušnými předpisy,

- rekvalifikace zaměstnanců,

- studia na státních a soukromých školách podle potřeb zaměstnavatele.

5.4.2 Studium při zaměstnání a nástavbové studium bude zaměstnanci v DP, a. s. umožněno pouze na doporučení příslušného vedoucího a se souhlasem personálního ředitele (týká se výlučně studia, při kterém zaměstnanec hodlá uplatňovat nároky, které vyplývají z ustanovení vyhlášky č. 140/1968 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání, ve znění pozdějších předpisů nebo dohod o zvýšení kvalifikace podle § 143 ZP).

5.4.3 Pokud bude dán zaměstnavatelem souhlas se studiem, zaměstnavatel vyjde, pokud tomu nebudou bránit vážné provozní důvody, zaměstnanci maximálně vstříc (úpravy směn, poskytnutí volna) tak, aby zaměstnanec mohl plnit řádně své studijní povinnosti.

5.5 Důležité osobní překážky v práci a zaměstnanecké výhody

5.5.1 Důležité osobní překážky v práci

Nároky zaměstnanců na pracovní volno uvedené v příloze k nařízení vlády č. 108/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterým se provádí ZP se poskytují takto:

- narození dítěte manželce (družce) zaměstnance – pracovní volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu k převozu do zdravotnického zařízení a zpět – s náhradou mzdy, nezbytně nutnou dobou pro převoz manželky (družky) s novorozencem z porodnice se rozumí jeden den; zaměstnanec má nárok na další tři dny neplaceného volna, pokud tomu nebrání provozní důvody a pokud o to požádá,

- doprovod zdravotně postiženého dítěte nebo rodinného příslušníka do zařízení sociální péče nebo do internátní speciální školy – pracovní volno se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na 15 pracovních dnů v kalendářním roce – s náhradou mzdy,

- úmrtí manžela, druha nebo dítěte – pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na tři dny a na další den k účasti na pohřbu,

- účast na pohřbu rodiče (opatrovníka) a sourozence zaměstnance, rodiče (opatrovníka) a sourozence jeho manžela, jakož i manžela sourozence zaměstnance – pracovní volno se poskytne na jeden den i v případě, že rozloučení se konalo bez pohřebního obřadu a další den, pokud zaměstnanec obstarává pohřeb – s náhradou mzdy,

- vlastní svatba – pracovní volno se poskytne na tři dny, z toho jeden den k účasti na svatebním obřadu – s náhradou mzdy.

5.5.2 Překážky při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby.

Náhrada mzdy při vojenském cvičení a náhrada mzdy při výkonu civilní služby místo vojenského cvičení, přísluší zaměstnanci po dobu této služby ve výši 100 % jeho průměrného výdělku. Tato náhrada nepřísluší zaměstnanci při dobrovolném vojenském cvičení, kdy vykonává službu na vlastní žádost.

5.5.3 Pokud tomu nebudou bránit vážné provozní důvody, poskytne zaměstnavatel všem zaměstnancům na požádání jeden den neplaceného volna v měsíci. Termín tohoto volna se sjednává po dohodě s nadřízeným zaměstnancem. Toto volno nelze v průběhu roku kumulovat (vazba s bodem 5.1.8).

5.5.4 Rodičům, pečujícím o děti do 15 let (vztahuje se na všechny děti, které v kalendářním roce dovrší 15 let věku), poskytne zaměstnavatel další neplacené volno až do výše 2 týdnů v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody (vazba s bodem 5.1.8).

5.5.5 Péče o dítě do 15 let věku bude respektována jako podstatný důvod ke zkrácení pracovní doby, nebo ke změně začátku a konce pracovní doby.

5.5.6 Pracují-li u zaměstnavatele oba rodiče pečující o dítě mladší 15 let ve vícesměnném provozu, je zaměstnavatel povinen, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, vyhovět jejich žádosti na úpravu skladby a délky směn tak, aby mohli řádně pečovat o dítě; přitom zaměstnavatel postupuje v součinnosti s příslušnými odborovými organizacemi.

5.5.7 Zaměstnancům postižených živelnou pohromou (zničení, poškození, event. vyplavení domu, bytu apod.) zaměstnavatel poskytne na nezbytně nutnou dobu likvidace škod, oprav a úklidu pracovní volno s náhradou mzdy. Podmínkou poskytnutí volna je doložení postižení příslušným zástupcem samosprávy (obcí).

5.5.8 V případě mimořádné události, kdy dojde při jízdě dopravního prostředku MHD ke střetu s osobou, nebo při nehodě k vážnému zranění osoby, či jejímu usmrcení má řidič MHD nebo strojvedoucí metra, který tento dopravní prostředek řídil, nárok (po vyřešení případu na místě) na poskytnutí mimořádného pracovního volna do konce této směny s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. Požádá-li řidič MHD nebo strojvedoucí metra o poskytnutí dalšího mimořádného volna v maximálním rozsahu 2 dnů, bude mu poskytnuto toto volno v požadovaném rozsahu a bude mu přiznána náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud mu mzda ušla v důsledku tohoto volna.

5.5.9 V případě jiné mimořádné události, kdy má řidič MHD nebo strojvedoucí metra, který tento dopravní prostředek řídil, nárok (po vyřešení případu na místě) na poskytnutí mimořádného pracovního volna do konce této směny s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud nemůže tuto směnu dokončit z důvodu překážky na straně zaměstnavatele. Dojde-li z důvodu vyšetřování mimořádné události k prodloužení směny řidiče nebo strojvedoucího metra, má nárok na náhradu mzdy do okamžiku, kdy dojde k ukončení šetření na místě nehody a jeho další přítomnost na místě nehody již není potřeba.

5.5.10 Při změně pracoviště přihlédne zaměstnavatel k místu bydliště zaměstnance s ohledem na jeho sociální potřeby, pokud to umožní provozní potřeby zaměstnavatele.

5.5.11 Zaměstnavatel poskytne všem zaměstnancům, mezi jejichž povinnosti patří nošení stejnokroje, příspěvek na jeho údržbu ve výši 0,80 Kč za každou odpracovanou hodinu. Tato úhrada bude vyplácena současně se mzdou.

5.5.12 Zaměstnanci mají právo využívat služebních spojů pro dopravu do zaměstnání a zpět.

5.6 Penzijní připojištění zaměstnanců

5.6.1 Zaměstnanci, kteří požadují příspěvek musí splňovat podmínku stanovenou zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, tj.:

- jsou občany ČR,

- pokud jsou občany jiného státu, musí mít povolení k trvalému pobytu na území ČR a přiděleno rodné číslo.

5.6.2 Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům příspěvek na penzijní připojištění za níže uvedených podmínek:

- zaměstnanec si sám zvolí, zda chce možnost penzijního připojištění využít za podmínek stanovených zaměstnavatelem,

- zaměstnavatel bude přispívat do všech penzijních fondů, se kterými mají zaměstnanci již uzavřené smlouvy o penzijním připojištění před 1.1.2000 (tj. mají nárok na starobní penzi z penzijního připojištění ve věku 50 let),

- pro nově uzavřené smlouvy a smlouvy uzavřené po 1.1.2000 (tj. doba placení příspěvku na penzijní připojištění je min. 60 kalendářních měsíců a nárok na starobní penzi z penzijního připojištění při dosažení 60 let věku) bude přispívat výhradně do vybraných penzijních fondů,

- zaměstnanec, který má smlouvu uzavřenou po 1.1.2000 s jiným než vybraným penzijním fondem a pokud bude chtít využít příspěvku zaměstnavatele, musí svoji stávající smlouvu vypovědět a uzavřít smlouvu novou u vybraných penzijních fondů,

- příspěvek od zaměstnavatele je podmíněn příspěvkem zaměstnance ve výši minimálně 100,- Kč/ měsíc,

- zaměstnavatel bude zaměstnanci přispívat částkou ve výši minimálně
300,- Kč/měsíc převedením částky do zaměstnancem vybraného penzijního fondu,

- zaměstnanec musí být v pracovním poměru u DP, a. s. nepřetržitě nejméně 3 roky, příspěvek bude zaměstnanci poskytnut od měsíce následujícího po měsíci vzniku nároku,

- zaměstnanec, který v průběhu měsíce končí pracovní poměr (včetně odchodu do starobního důchodu), již za tento měsíc nemá nárok na příspěvek zaměstnavatele.

5.6.3 Nárok na příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění nemá zaměstnanec:

- v mimoevidenčním stavu, s výjimkou uvolněných odborových funkcionářů pracujících pro DP, a. s.,

- se sjednaným týdenním úvazkem kratším než 30 hodin (s výjimkou poživatelů částečného nebo plného invalidního důchodu) a tzv. „nepravidelná výpomoc“,

- v případě neomluvené absence (i hodinové) za měsíc, ve kterém k absenci došlo s tím, že příspěvek zaměstnavatele nebude zaměstnanci v následujícím měsíci poskytnut,

- pokud koná pouze práce na základě dohod o pracovní činnosti nebo o provedení práce,

- který neuzavřel smlouvu o penzijním připojištění prostřednictvím nominovaného zástupce vybraných penzijních fondů.

5.6.4 Nárok na výplatu příspěvku od zaměstnavatele trvá nejdéle po dobu 2 let od vzniku nároku na starobní důchod, pokud zaměstnanec tento důchod nepobírá.

5.6.5 Zaměstnanci, který v průběhu pracovního poměru ukončí penzijní připojištění s příspěvkem zaměstnavatele výpovědí nebo dohodou a obdrží odbytné, bude příspěvek od zaměstnavatele poskytnut již pouze na jednu další smlouvu o penzijním připojištění. Na jednu další nově uzavřenou smlouvu bude poskytován příspěvek zaměstnavatele i po jednorázovém vyrovnání.

5.6.6 Benefit

a) Částka získaná jako jednorázová finanční odměna z nových smluv o penzijním připojištění se státním příspěvkem a roční provize z finančních prostředků, poukázaných penzijním fondům (za zaměstnance i zaměstnavatele) budou použity zpět pro zaměstnance – účastníky penzijního připojištění.

b) Tyto výše uvedené částky budou poukázány stejným dílem (bez rozdílu, u kterého penzijního fondu má zaměstnanec uzavřenu smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem) zaměstnancům – účastníkům penzijního připojištění na navýšení penzijního připojištění (bude poukázána jednorázová částka po ukončení ročního hospodaření vybraných penzijních fondů).

5.6.7 Zaměstnavatel ve spolupráci s odborovou stranou připraví v průběhu roku 2006 návrh řešení zavedení životního pojištění v roce 2007, jako alternativní možnost pro zaměstnance DP, a. s., kteří nevyužívají příspěvek na penzijní připojištění.

5.7 Zaměstnanecké jízdné

5.7.1 Nárok na poskytování jízdních výhod mají:

a) zaměstnanci, kteří jsou v pracovním poměru k DP, a. s.

b) důchodci, bývalí zaměstnanci DP, a. s., kteří mají trvalý pobyt v České republice a jejichž pracovní poměr trval u DP, a. s. nepřetržitě 8 let před odchodem do důchodu. Důchodem se rozumí důchod starobní a důchod plně invalidní. Podmínkou je odchod do důchodu z pracovního poměru u DP, a. s.

c) rodinní příslušníci zaměstnanců

- manžel(ka) zaměstnance,

- nezaopatřené dítě zaměstnance,

- nezaopatřené dítě zaměstnance osvojené nebo svěřené rozhodnutím soudu do výchovy nebo pěstounské péče zaměstnanci DP, a. s. (děti od 6 let věku do skončení jejich povinné školní docházky a dále po dobu, po kterou je dítě nezaopatřeno, do dne dovršení 26 let věku včetně tohoto dne,

- nezaopatřené dítě manžela(ky) zaměstnance, jehož rodič není zaměstnanec, ale žije-li ve společné domácnosti se zaměstnancem (děti od 6 let věku do skončení jejich povinné školní docházky a dále po dobu, po kterou je dítě nezaopatřeno, do dne dovršení 26 let věku včetně tohoto dne),

- pozůstalý(á) manžel(ka) po zaměstnanci DP, a. s., kterému trval nárok na jízdenku alespoň po dobu 8 let před úmrtím (v případě úmrtí zaměstnance následkem pracovního úrazu bez jeho vlastního zavinění nebo nemoci z povolání se splnění této podmínky nevyžaduje, pokud neuzavře nový sňatek,

- pozůstalé nezaopatřené dítě po zaměstnanci, kterému trval nárok na jízdenku MHD alespoň po dobu 8 let před úmrtím (v případě úmrtí zaměstnance následkem pracovního úrazu bez jeho vlastního zavinění nebo nemoci z povolání se splnění této podmínky nevyžaduje),

- pozůstalý(á) manžel(ka) a děti po bývalém zaměstnanci, kterému byl v důsledku výkonu zaměstnání přiznán plný invalidní důchod a on jako invalidní důchodce zemřel; pro vznik nároku musí být splněna podmínka 8 odpracovaných let,

d) rodinní příslušníci důchodců

- manžel(ka) důchodce,

- nezaopatřené děti důchodce,

- nezaopatřené dítě důchodce osvojené nebo svěřené rozhodnutím soudu do výchovy nebo pěstounské péče zaměstnanci DP, a. s. (děti od 6 let věku do skončení jejich povinné školní docházky a dále po dobu, po kterou je dítě nezaopatřeno, do dne dovršení 26 let věku včetně tohoto dne,

- nezaopatřené děti manžela(ky) důchodce, jehož rodič není důchodce, ale žije-li ve společné domácnosti s důchodcem (děti od 6 let věku do skončení jejich povinné školní docházky a dále po dobu, po kterou je dítě nezaopatřeno, do dne dovršení 26 let věku včetně tohoto dne),

- pozůstalý(á) manžel(ka) po důchodci, pokud neuzavře nový sňatek,

- pozůstalé nezaopatřené děti po důchodcích.

Poskytování zaměstnaneckého jízdného důchodcům v plném invalidním důchodu a jejich rodinným příslušníkům

- při přiznání plného invalidního důchodu v důsledku pracovního úrazu bez vlastního zavinění zaměstnance nebo nemocí z povolání v průběhu pracovního poměru zaměstnance, se podmínka délky nepřetržitého pracovního poměru nevyžaduje,

- uzavře-li poživatel plného invalidního důchodu znovu pracovní poměr k DP, a. s., započte se mu doba odpracovaná před jeho odchodem do plného invalidního důchodu pro účely přiznání nároku na jízdenku MHD,

- v případě, že poživateli plného invalidního důchodu je tento důchod odebrán a on opětovně nenastoupí do pracovního poměru k DP, a. s., pozbývá nárok na vydanou jízdenku MHD.

Nárok na zaměstnanecké jízdné mají zaměstnanci a jejich rodinní příslušníci až po třech měsících nepřetržitého trvání pracovního poměru.

Nezaopatřenost dítěte a soustavná příprava dítěte na budoucí povolání se posuzuje podle ustanovení § 11 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění, nejdéle však do 26 let věku, za použití ustanovení §§ 12 – 15.

Zaměstnanecká jízdenka se skládá ze zaměstnanecké průkazky a zaměstnaneckého kuponu.

5.7.2 Výše zaměstnaneckého jízdného (jízdné se slevou):

·	zaměstnanec	50,- Kč vč. DPH
·	důchodce (bývalý zaměstnanec)	50,- Kč vč. DPH
·	rodinný příslušník zaměstnance	100,- Kč vč. DPH
·	rodinný příslušník důchodce	50,- Kč vč. DPH
·	pozůstalí po důchodci	50,- Kč vč. DPH
·	pozůstalý(á) manžel(ka) po zaměstnanci	100,- Kč vč. DPH
·	rodinný příslušník pozůstalé(ho) po zaměstnanci	100,- Kč vč. DPH

Manipulační poplatek za vyrobení zaměstnanecké průkazky činí 15,- Kč, cena normalizovaného pouzdra 10,- Kč vč. DPH.

5.7.3 Finanční náhrada za neodevzdanou zaměstnaneckou jízdenku

Za neodevzdanou zaměstnaneckou jízdenku je držitel povinen zaplatit finanční náhradu za bezdůvodné obohacování ve výši alikvotní části měsíčního jízdného, odpovídajícího příslušné tarifní kategorii dle tarifu PID těch cestujících, kteří nemají nárok na zvýhodněné zaměstnanecké jízdné, a to ode dne zániku nároku na jízdenku až do konce její původní platnosti. Při změně tarifu v průběhu roku se alikvotní část propočítá z obou cen zvlášť.

Při prokázaném zneužití zaměstnaneckého jízdného kterýmkoliv uživatelem, mu budou odepřeny jízdní výhody po dobu 12 měsíců.

5.7.4 Ztráta, poškození nebo odcizení zaměstnanecké jízdenky

Duplikát zaměstnanecké jízdenky nebo její případná výměna budou vystaveny ihned po zaplacení finanční náhrady. Při vystavení duplikátu (výměny) zaměstnanecké průkazky ve výši:

·	děti od 6 do 15 let	15,- Kč
·	důchodci, pozůstalí po důchodcích a jejich rodinní příslušníci	15,- Kč
·	ostatní uživatelé	15,- Kč

Při vystavení duplikátu (výměny) zaměstnaneckého kuponu ve výši:

·	děti od 6 do 15 let	65,- Kč
·	důchodci, pozůstalí po důchodcích a jejich rodinní příslušníci	65,- Kč
·	ostatní uživatelé	115,- Kč

Při pozdějším nalezení nebo vrácení zaměstnanecké jízdenky se částka za vystavený duplikát nevrací.

5.7.5 Výjimky poskytování zaměstnaneckého jízdného

Výjimky související s nárokem na zaměstnanecké jízdné jsou plně v kompetenci generálního ředitele. Návrh a doporučení na udělení výjimky předkládají generálnímu řediteli jednotlivé organizační složky prostřednictvím personálního ředitele.

5.8 Sociální náklady

5.8.1 Plánovaný limit sociálních nákladů činí 2,5 % z ročního objemu plánovaných mzdových prostředků. Z tohoto objemu poskytne zaměstnavatel příspěvek odborovým organizacím ve výši 0,3 %.

5.8.2 Odborové organizace se dohodly na přerozdělení těchto prostředků (0,3 %) jednotlivým odborovým organizacím ve stejném poměru jako je poměr počtu členů, kteří jsou zaměstnanci DP, a. s., v jednotlivých odborových organizacích, které jsou vyjádřeny procentem k 30. 11. 2005 podle počtu platných dohod o srážkách ze mzdy. Tento způsob se nebude měnit po dobu platnosti této KS.

Příspěvky budou vypláceny zálohově čtvrtletně z plánovaných mzdových prostředků DP, a. s. pro příslušné čtvrtletí.

odborová organizace	vyjádření v %
Základní odborová organizace Odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy Dopravního podniku Praha, a. s. - ředitelství	2,453
Všeobecné odbory Metro	0,404
Odborová organizace Dopravního podniku - Metro	19,252
NOSDDPP	2,655
Odborová organizace Dopravního podniku - strojvedoucí	5,527
OSPEA	8,120
Základní organizace odborového svazu pracovníků v dopravě, silničním hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy - Elektrické dráhy	25,524
Odborové sdružení základních organizací DP-A	22,807
Podnikový výbor odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy Dopravního podniku Praha – Autobusy	9,346
ZV OS DOSIA DP PJA - dispečink	1,506
Základní organizace Odborového svazu dopravy Motol	2,143
NO POPIS	0,109
Odbory Dopravního podniku	0,155
Celkem	100,00

5.8.3 Skutečný limit sociálních nákladů činí 2,5 % ze skutečného ročního objemu mzdových prostředků za celou DP, a. s. Z tohoto objemu výše příspěvků odborovým organizacím nesmí rovněž překročit 0,3 %.

5.8.4 Pro účely čerpání těchto finančních prostředků odborové organizace předloží na vyzvání rozpis čerpání prostředků personálnímu řediteli DP, a. s. nejpozději do konce ledna následujícího roku.

5.8.5 Sociální náklady (2,5 %) jsou určeny k zabezpečování kulturních a sociálních potřeb všech zaměstnanců DP, a. s. a jejich rodinných příslušníků. Z těchto prostředků zaměstnavatel zajišťuje rekreaci, dětskou rekreaci a poskytuje dohodnuté příspěvky.

5.8.6 V případě, že zaměstnanec měl v průběhu kalendářního roku neomluvenou absenci, ztrácí nárok na všechny benefity uvedené v bodě 5.8 této kolektivní smlouvy kromě poukázky na stravování za práci přesčas.

5.8.7 Příspěvek při pracovních výročích nepřetržité práce v rámci DP, a. s. se poskytuje ve výši:

při 15 letech zaměstnání	2 000,00 Kč
při 20 letech zaměstnání	3 000,00 Kč
při 25 letech zaměstnání	4 000,00 Kč
při 30 letech zaměstnání	5 000,00 Kč
při 35 letech zaměstnání	6 000,00 Kč
při 40 a více letech zaměstnání	7 000,00 Kč
při 45 a více letech zaměstnání	8 000,00 Kč

Příspěvek se poskytuje v závislosti na letech zaměstnání dle bodu 5.8.9. Příspěvek nenáleží pracujícím důchodcům, zaměstnancům ve vedlejším pracovním poměru a ve vedlejší činnosti a v době, kdy je zaměstnanec v mimoevidenčním stavu.

5.8.8 Příspěvek při prvním rozvázání pracovního poměru v souvislosti s přiznáním starobního nebo plného invalidního důchodu se poskytuje ve výši:

při 5 a více letech zaměstnání	6 000,00 Kč
při 10 a více letech zaměstnání	8 000,00 Kč
při 15 a více letech zaměstnání	10 000,00 Kč
při 20 a více letech zaměstnání	12 000,00 Kč
při 25 a více letech zaměstnání	14 000,00 Kč
při 30 a více letech zaměstnání	16 000,00 Kč
při 35 a více letech zaměstnání	18 000,00 Kč
při 40 a více letech zaměstnání	20 000,00 Kč
při 45 a více letech zaměstnání	22 000,00 Kč

Příspěvek se poskytuje v závislosti na letech zaměstnání dle bodu 5.8.9. V době, kdy je zaměstnanec v mimoevidenčním stavu, příspěvek nenáleží.

5.8.9 Doba zaměstnání v DP, a. s.

Do doby nepřetržitého trvání pracovního poměru u DP, a. s. se zahrnuje:

- doba pracovního poměru i před 18. rokem věku (doba učebního poměru se nezapočítává),

- doba nepřetržitého pracovního poměru u jiného zaměstnavatele, jehož práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů přešla na DP, a. s.,

- doba pracovního poměru zaměstnanců, kteří byli delimitací převedeni mimo DP, a. s. a opětnou delimitací bezprostředně nastoupili zpět do DP, a. s.,

- doba zaměstnání v delimitovaných organizacích, pokud bezprostředně navazovala na zaměstnání u DP, a. s.,

- doba vazby, pokud zaměstnanec nebyl pravomocně odsouzen (bylo-li trestní stíhání proti zaměstnanci zastaveno nebo byl-li zproštěn obžaloby),

- doba vazby a doba výkonu trestu, která podléhá zákonu o rehabilitaci.

Do doby nepřetržitého trvání pracovního poměru se zahrnuje i doba vedení v mimoevidenčním stavu. Do mimoevidenčního stavu zaměstnanců patří:

- zaměstnanci na mateřské dovolené, na rodičovské dovolené,

- zaměstnanci, kterým bylo povoleno neplacené volno po skončení rodičovské dovolené,

- zaměstnanci, kteří vykonávají základní vojenskou službu včetně náhradní vojenské služby,

- zaměstnanci po dobu výkonu civilní služby,

- zaměstnanci uvolnění k výkonu veřejných funkcí nebo jiné činnosti pro společenské organizace (např. odborových funkcí), pokud organizace stálého zaměstnance neposkytuje zaměstnanci mzdu nebo náhradu mzdy anebo jí jsou tato plnění plně refundována,

- zaměstnanci vyslaní do škol, kurzů, jimž zaměstnavatel neposkytuje mzdu,

- zaměstnanci ve vyšetřovací vazbě, pokud nebyli pravomocně odsouzeni,

- zaměstnanci, kterým bylo poskytnuto neplacené volno bez náhrady mzdy v rozsahu delším než 4 týdny, a to ode dne nástupu tohoto volna.

Do doby trvání pracovního poměru se nezahrnuje:

- doba vazby, pokud zaměstnanec byl pravomocně odsouzen,

- doba výkonu trestu.

5.8.10 Příspěvek na bezhotovostní výplatu ve výši 250,- Kč za měsíc se poskytuje zaměstnancům, kterým se:

- celá výplata mzdy nebo plnění peněžité hodnoty poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci včetně plnění poskytovaných podle zvláštních předpisů v souvislosti se zaměstnáním, tj. zejména náhrada mzdy, zajišťuje bezhotovostně včetně záloh v hotovosti vyplacených před nástupem dovolené,

- bezhotovostně zajišťují výplaty dávek nemocenského pojištění.

Příspěvek na bezhotovostní výplatu nenáleží zaměstnancům pracujícím na základě dohod o provedení práce nebo o pracovní činnosti a zaměstnancům se sjednaným týdenním úvazkem kratším než 30 hodin (s výjimkou poživatelů částečného nebo plného invalidního důchodu) a tzv. nepravidelná výpomoc. V měsíci, kdy má zaměstnanec nulový příjem, příspěvek nenáleží.

5.8.11 Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům poukázky SodexhoPASS v hodnotě
1 000,- Kč na rok pro využití v oblasti rehabilitace v síti smluvních partnerů. Poukázky jsou
u zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů, sociálního i zdravotního pojištění.

Nárok na poskytnutí poukázek nemají:

- zaměstnanci na mateřské dovolené a rodičovské dovolené,

- zaměstnanci, kterým bylo povoleno neplacené volno po skončení rodičovské dovolené,

- zaměstnanci uvolnění k výkonu veřejných funkcí nebo jiné činnosti pro společenské organizace, pokud organizace stálého zaměstnance neposkytuje zaměstnanci mzdu nebo náhradu mzdy anebo jí jsou tato plnění plně refundována,

- zaměstnanci ve vyšetřovací vazbě pokud nebyli pravomocně odsouzeni,

- zaměstnanci vyslaní do škol, kurzů, jimž zaměstnavatel neposkytuje mzdu,

- zaměstnanci, pokud konají práce na základě dohod o pracovní činnosti nebo o provedení práce,

- zaměstnanci ve vedlejším pracovním poměru a ve vedlejší činnosti,

- zaměstnanci se sjednaným týdenním úvazkem kratším než 30 h (s výjimkou poživatelů částečného nebo plného invalidního důchodu) a tzv. „nepravidelná výpomoc“.

5.8.12 Zaměstnavatel zajistí a uhradí pro všechny zaměstnance za stejných podmínek pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli.

a) podmínky smlouvy

- pojištění je sjednáno pojistnou smlouvou u Kooperativy, pojišťovny, a. s. s platností od 1.1.2006,

- jednorázové pojistné pro rok 2006 za jednoho pojištěného činí 300,- Kč,

- pojištění se vztahuje i na škody způsobené v souvislosti s řízením motorového dopravního prostředku,

- plnění vyplacené ze všech pojistných událostí vzniklých v době trvání pojištění je omezeno pro každého pojištěného (zaměstnance) pojistnou částkou ve výši 100 000,- Kč,

- pojištění jednotlivého zaměstnance zaniká dnem, kdy pojištěný přestal být zaměstnancem akciové společnosti,

- plnění pojistitele činí 90 % z předepsané částky, kterou je pojištěný povinen zaplatit zaměstnavateli jako náhradu škody,

- na tento druh pojištění je možno mít uzavřeno více smluv, uplatnit náhradu škody lze vždy jen u jedné z nich,

- pojištění pro jednotlivce vzniká následujícím dnem, kdy byla podána žádost
o pojištění, nejdříve od 1.1.2006,

- pojištění je zdanitelným příjmem, který bude ve výši 300,- Kč připočten k hrubému příjmu zaměstnance.

b) pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škodu, kterou pojištěný:

- způsobil úmyslně,

- převzal nad rámec stanovený právním předpisem,

- způsobil nesplněním povinnosti odvrátit škodu a zamezit zvětšení už vzniklé škody,

- způsobil při výkonu práce na základě dohody o provedení práce,

- způsobil po požití alkoholu, užití psychotropní, omamné nebo jiné návykové látky,

- způsobil vyrobením zmetku nebo vadnou manuální prací při montážích, opravách, úpravách a stavebních pracích,

- způsobil tím, že při neplatném skončení pracovního poměru nekonal práci,

- způsobil schodkem na svěřených hodnotách, které je pojištěný povinen vyúčtovat,

- způsobil ztrátou věci,

- způsobil zaměstnavateli zaplacením majetkové sankce uložené v důsledku jednání pojištěného, s výjimkou sankcí uložených v souvislosti s výpočtem a poukazy daní a poplatků nebo pojistného na veřejné pojištění (zdravotní, sociální apod.),

- způsobil na pneumatikách a přepravovaných věcech, s výjimkou škod vzniklých při dopravní nehodě šetřené Policií ČR,

- způsobil provozem dopravního prostředku, je-li dána odpovědnost podle § 427 a násl. Občanského zákoníku, pokud se na ni vztahuje zákonné nebo povinně smluvní pojištění odpovědnosti,

- způsobil zanedbáním předepsané obsluhy a údržby,

- způsobil zaměstnavateli, který je jeho osobou blízkou nebo s ním žije ve společné domácnosti,

- způsobil zaměstnavateli – podnikatelskému subjektu, ve které má pojištěný většinovou majetkovou účast.

5.8.13 V případě, že za období 1. – 11. 2006 dojde k nedočerpání sociálních nákladů, bude tento zůstatek rozpočítán rovnoměrně na všechny zaměstnance DP, a. s. a vyplacen jako příspěvek na individuální uspokojování potřeb zaměstnanců při výplatě mzdy za měsíc prosinec 2006 s výplatním termínem v lednu 2007.

Příspěvek se vyplácí zaměstnancům (včetně odborových funkcionářů) v hlavním pracovním poměru se sjednaným pracovním úvazkem 30 a více hodin týdně, kteří budou k 31.12.2006 v evidenčním stavu.

Příspěvek nenáleží zaměstnancům, kteří budou k 31.12.2006 ve výpovědní lhůtě (výpověď jak ze strany zaměstnance tak i zaměstnavatele), s výjimkou výpovědi dle § 46 odst. 1, písm. a) až c) ZP a výpovědi dle § 51 ZP z důvodu odchodu do starobního nebo invalidního důchodu a zaměstnancům, kteří nebudou v pracovním poměru v DP, a. s. alespoň jeden rok.

Veškeré příjmy zaměstnanců DP, a. s. ze sociálních nákladů se řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

6. Bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci a pracovní prostředí

6.1 Zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souladu s platnou legislativou bude DP, a. s. provádět ve spolupráci s příslušnými odborovými orgány.

6.2 Zaměstnavatel je povinen vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k prevenci rizik.

6.3 Zaměstnavatel je povinen vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění a prokazatelně s nimi seznámit zaměstnance. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň BOZP, zejména stav technické prevence a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek a dodržet metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle právního předpisu. Nelze-li rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působnosti tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno.

6.4 Odborné komise zaměstnavatele spolu se zástupci příslušných odborových organizací provedou minimálně 1x v roce podle stanoveného harmonogramu na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele prověrku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany. Příslušné odborové organizace budou se všemi termíny prověrek seznámeny v dostatečném časovém předstihu. V rámci prověrek bude provedena rovněž kontrola hygienických zařízení a hygienických podmínek na pracovištích. Účastníci prověrek vypracují a podepíší zápis s uvedením závazných termínů pro odstranění zjištěných závad.

6.5 Zpracované výsledky prověrek BOZP a PO s návrhy na opatření budou projednány na úrovni jednotlivých organizačních složek DP, a. s. Do 30 kalendářních dnů po provedené prověrce budou předloženy ke schválení poradě vedení DP, a. s. a poté bezprostředně předány příslušným odborovým orgánům.

6.6 Plnění harmonogramu odstraňování zjištěných závad budou vedoucí organizačních složek DP, a. s. průběžně vyhodnocovat a přijímat nápravná opatření. Příslušné odborové orgány budou informovány nejpozději jednou za čtvrtletí.

6.7 DP, a. s. bude bez zbytečného odkladu informovat příslušné odborové orgány o vzniku smrtelného pracovního úrazu nebo pracovního úrazu vyžadujícího hospitalizaci zaměstnance a závažné nehodové události, při níž došlo ke vzniku pracovního úrazu. Na požádání příslušných odborových orgánů jim bude DP, a. s. poskytovat podstatné ústní informace o průběhu vyšetřování. Zaměstnavatel poskytne postiženému opis závěru šetření mimořádné události.

6.8 K vyšetřování příčin a zdrojů vzniku smrtelného pracovního úrazu a pracovního úrazu vyžadujícího hospitalizaci zaměstnance delší než 5 dnů bude vždy přizván zástupce příslušného odborového orgánu. Po ukončení šetření DP, a. s. poskytne příslušným odborovým orgánům dokumentaci o vyšetřování, pokud s tím bude postižený souhlasit.

6.9 Na požádání odborové organizace zaměstnavatel zajistí měření konkrétních fyzikálních a chemických veličin, případně biologických činitelů. Měření provede nezávislá certifikovaná firma, respektive příslušná státní instituce za účasti zástupce odborové organizace. Zaměstnavatel seznámí příslušný útvar a odborový orgán s výsledky měření. Požadavek odborového orgánu na měření musí být řádně zdůvodněn.

6.10 Zaměstnavatel vytvoří podmínky pro výkon kontroly odborů nad bezpečností a ochranou zdraví při práci v plném rozsahu podle §§ 22, 136 a 136a ZP. Současně bude průběžně provádět rozbor pracovní úrazovosti a následně navrhovat, realizovat a vyhodnocovat opatření ke snižování příčin a zdrojů pracovních úrazů a nemocí z povolání. Rozbory budou předávány a projednávány s odborovými organizacemi.

6.11 Způsob a rozsah náhrady škody, způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání zaměstnavatel projedná s příslušným odborovým orgánem a se zaměstnancem bez zbytečného odkladu ode dne, kdy jsou mu prokazatelně známy všechny okolnosti vzniku úrazu nebo nemoci z povolání.

6.12 Zaměstnance po skončení pracovní neschopnosti pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání nebo zaměstnance se zdravotním postižením, které nastalo v důsledku vlivu pracovního prostředí nebo jiných důvodů vyplývajících ze zaměstnání a který nemůže podle lékařského vyjádření zastávat dosavadní práci, bude přednostně zaměstnavatel zařazovat na funkce nebo do povolání, odpovídajících jeho zdravotnímu stavu. Podle potřeby zaměstnavatel umožní těmto zaměstnancům rekvalifikaci nebo jinou potřebnou odbornou přípravu a zajistí jim přednostně zaměstnání v rámci DP, a. s.

6.13 V případě smrtelného pracovního úrazu zaměstnance, který nebyl zapříčiněn porušením právních nebo ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ze strany zaměstnance, bude jednorázové odškodnění podle § 200 odst. 1 ZP zvýšeno, tj. dítěti na 200 000,- Kč, manželu na 100 000,- Kč. V odůvodněných případech se jednorázové odškodnění v úhrnné výši 70 000,- Kč poskytne též rodičům zemřelého.

6.14 Zaměstnavatel je povinen zajistit zákaz kouření:

- ve všech uzavřených prostorách a pracovištích, kde pracují také nekuřáci (včetně služebních automobilů),

- na schůzích, poradách a jednáních, konaných v uzavřených prostorách,

- na všech pracovištích, kde dochází ke styku zaměstnanců s veřejností,

- při každé práci, kde v důsledku kouření může dojít k bezprostřednímu ohrožení života, zdraví nebo majetku,

- v prostorách zařízení společného stravování zaměstnanců,

- ve zdravotnických zařízeních,

- na pracovištích, která jsou kvalifikována jako požárně nebezpečná, tato pracoviště musí být označena výstražnou tabulkou „Zákaz kouření“,

- na pracovištích a všech ostatních místech, kde je nainstalována Elektrická požární signalizace,

- ve všech vozidlech MHD,

- v tunelech, ve stanicích, podchodech a vestibulech metra.

6.15 Vzhledem k nárůstu kriminality bude zaměstnavatel ve spolupráci s příslušnými odborovými organizacemi vyvíjet snahu k zajištění bezpečnosti zaměstnanců (např. větší účasti policejních složek na provozovaných úsecích metra, zasklívání kabin řidičů bezpečnostním sklem apod.). Zaměstnavatel bude minimálně 2 x ročně vyhodnocovat přijatá opatření, vyhodnocovat pracovní úrazy způsobené napadením nebo jinou kriminální činností s tím, že závěry a opatření projedná s příslušnými odborovými organizacemi.

6.16 Zaměstnavatel zajistí pro výkon řidičů MHD na každé konečné sociální zařízení s tekoucí vodou. To neplatí u linek, kde jízdní doba jedním směrem není delší 30 min., u příměstských linek 60 min., postačí sociální zařízení alespoň na jedné konečné.

V případě, že takto plnohodnotné sociální zařízení nebude možno v prostoru a okolí konečné zastávky zabezpečit, lze je nahradit mobilní buňkou s chemickým záchodkem s vnitřním osvětlením, kde je očista rukou zajištěna specifickým způsobem bez tekoucí vody. Tyto hlavní zásady budou v přiměřeném rozsahu aplikovány i u plánovaných dočasných změn a náhradních doprav (bude individuálně přihlíženo k podmínkám a délce směny).

Případné výjimky budou řešeny po dohodě s příslušnými odborovými organizacemi.

6.17 Zaměstnavatel bude vytvářet podmínky pro bezplatné poskytování nápojů zaměstnancům pracujícím při ztížených klimatických podmínkách, a to v rozsahu stanoveném nařízením vlády č. 178/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

6.18 Zaměstnavatel bude průběžně poskytovat na stanovených pracovištích bezplatně sodovou vodu z výrobníků (sodobarů) a bude zajišťovat jejich provozuschopnost. Seznam pracovišť bude s každou aktualizací předkládán odborovým organizacím na vědomí.

6.19 Zaměstnavatel bude vybavovat zaměstnance osobními ochrannými pracovními prostředky podle platné vnitřní normy. Při změně technologie nebo podmínek pracovní činnosti ve spolupráci s odborovými organizacemi přehodnotí rozsah vybavení OOPP.

7. Činnost odborových organizací a vztahy se zaměstnavatelem

7.1 Právo spolurozhodování

Souhlas odborového orgánu pověřeného příslušnou odborovou organizací se vyžaduje:

- při vydávání a změnách pracovního řádu,

- při výpovědi nebo okamžitém zrušení pracovního poměru, jde-li o člena příslušného odborového orgánu, který je oprávněn spolurozhodovat se zaměstnavatelem, v době jeho funkčního období a v době jednoho roku po jeho skončení,

- při rozhodnutí zaměstnavatele o neomluveném zameškání práce,

- při výběru dětí zaměstnanců na dětskou rekreaci,

- při rozvržení pracovní doby pracovních kolektivů (stanovení směnnosti, rozvrhu směn – turnusu, koster diagramů apod.),

- při čerpání z limitu sociálních nákladů,

- při výjimečném zkrácení 14ti denní doby, v níž musí být zaměstnanci předem určeno čerpání dovolené,

- při stanovení plánu dovolených,

- při přípravě a schválení volebního řádu a volbách člena dozorčí rady voleného zaměstnanci.

7.2 Právo projednání

Projednáváním podle zákona a tohoto bodu KS se rozumí jednání smluvních stran za účelem dosažení shody. Toto projednání musí proběhnout před rozhodnutím zaměstnavatele v předmětné věci. Z tohoto jednání se stanoviska obou stran zaznamenají v zápise o projednání. Zápis bude učiněn i ze všech dalších jednání mezi smluvními stranami a to i v případě, kdy jsou jednou smluvní stranou podávány podstatné informace. Zaměstnavatel musí poskytnout informace a podklady pro projednání v dostatečném časovém předstihu, neboť jsou nezbytným podkladem a předpokladem pro kvalifikované jednání.

Zaměstnavatel projedná s příslušnými odborovými orgány zejména:

- ekonomickou situaci zaměstnavatele,

- normování práce, zavádění norem spotřeby práce,

- zavádění technických zařízení pro kontrolu výkonu zaměstnance,

- změny organizace práce,

- systém školení a vzdělávání zaměstnanců,

- opatření k vytváření podmínek pro zaměstnávání fyzických osob, zejména mladistvých, osob pečujících o dítě mladší než 15 let a osob se zdravotním postižením, včetně podstatných záležitostí péče o zaměstnance, opatření ke zlepšení hygieny práce a pracovního prostředí, organizování sociálních, kulturních a tělovýchovných služeb,

- při stanovení jízdních dob,

- při stanovení přestávek v práci,

- další opatření, která se týkají většího počtu zaměstnanců, např.:

· nepřetržitý odpočinek v týdnu,

· pravidelný termín výplaty mzdy,

· rozdělení benefitů z penzijního pojištění

a další případy stanovené ZP a ostatními obecně závaznými právními předpisy

- převod podle § 249 ZP,

- opatření v souvislosti s hromadným propouštěním zaměstnanců podle § 52 odst. 2 až 4 ZP,

- otázky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v rozsahu stanoveném v části druhé hlavě páté ZP,

- převedení na jinou práci podle § 41 ZP,

- výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru,

- výši požadované náhrady škody, za níž zaměstnanec zaměstnavateli odpovídá a obsah dohody o způsobu její úhrady s výjimkou škody, způsobené vyrobením zmetku nebo náhrady nepřesahující 1000,- Kč,

- způsob a rozsah náhrady škody při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání,

- přidělení služebního bytu,

- celkový rozsah přesčasové práce,

- opatření týkající se většího počtu zaměstnanců (5 a více),

- všechny vnitřní normy a předpisy, pokud odborové organizace vznesou připomínky,

- změny způsobu zajištění závodní preventivní péče a ostatní zdravotní péče,

- oblast závodního stravování.

7.3 Právo na informace

Informováním se rozumí poskytnutí informací zaměstnavatelem zaměstnancům, případně jejich zástupcům, v dostatečném časovém předstihu před vlastním projednáním, protože jsou nezbytným podkladem a předpokladem pro kvalifikované jednání.

Zaměstnavatel je povinen informovat:

- o ekonomické a finanční situaci zaměstnavatele, důsledcích jeho činnosti na životní prostředí a jeho ekologických opatřeních,

- o právním postavení zaměstnavatele a jeho změnách, vnitřním uspořádání a osobě oprávněné jednat za zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích a uskutečněných změnách v předmětu činnosti zaměstnavatele a převodech podle § 249 ZP,

- o pravděpodobném vývoji zaměstnanosti u zaměstnavatele,

- o zamýšlených strukturálních změnách, racionalizačních nebo organizačních opatřeních a opatřeních v souvislosti s hromadným propuštěním zaměstnanců podle § 52 odst. 2 až 4 ZP,

- o stavu a struktuře zaměstnanců, základních otázkách pracovních podmínek a jejich změnách,

- o přijímání, skončení pracovního poměru všech zaměstnanců,

- o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v rozsahu stanoveném právními předpisy,

- o vývoji mezd v jednotlivých kategoriích včetně srovnání s předešlým obdobím, o jednotlivých složkách mzdy a jejich podílu na dosažených mzdách,

- o opatřeních zaměstnavatele k zajištění rovného zacházení a k zamezení diskriminace,

- o nabídce volných pracovních míst na dobu neurčitou, vhodných pro další zařazování zaměstnanců, kteří mají uzavřen pracovní poměr na dobu určitou,

- předem o změnách v obsazení míst vedoucích útvarů (úseků, odborů, provozoven).

Souhrnnou zprávu o nových pracovních poměrech a o ukončených pracovních poměrech bude zaměstnavatel prostřednictvím zaměstnaneckého útvaru předkládat příslušným odborovým organizacím čtvrtletně. Zpráva bude obsahovat jmenný seznam zaměstnanců, útvar, funkci nebo profesi, datum vzniku nebo ukončení pracovního poměru a skončení pracovního poměru s odvoláním na příslušné ustanovení ZP.

Zaměstnavatel prostřednictvím zaměstnaneckého útvaru předkládá odborovým organizacím čtvrtletně informaci o dosažených průměrných mzdách, přesčasové práci, nemocnosti a změně počtu zaměstnanců.

7.4 Právo kontroly

Odborové organizace a jimi pověřené orgány mají právo kontroly ve smyslu § 22 a souvisejících ZP zejména:

- k dodržování pracovněprávních předpisů a závazků, vyplývajících z KS,

- ke stavu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

- další práva kontroly stanovené příslušným právním předpisem.

7.5 Činnost odborových organizací

Obě smluvní strany se dohodly na následujícím:

- zaměstnavatel bude odborovým orgánům poskytovat nezbytné technické, ekonomické, organizační a pracovněprávní informace nutné pro plnění práv odborových organizací,

- členové odborových orgánů jsou v souladu s § 25c, odst. 6 ZP povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dovědí při výkonu své funkce, pokud by porušením mlčenlivosti mohlo dojít k prozrazení utajovaných skutečností nebo porušení oprávněných zájmů zaměstnavatele nebo zaměstnanců; tato povinnost trvá i po dobu jednoho roku po skončení výkonu jejich funkce, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,

- zaměstnavatel a odborové organizace umožní pověřenému zástupci odborových organizací a pověřenému zástupci zaměstnavatele účast na jednáních vrcholových řídících a výkonných orgánů zaměstnavatele a odborové organizace, tyto závazky zaměstnavatele a odborových organizací v oblasti delegovaných pravomocí platí i ve vztahu vedoucího útvaru a příslušné organizační složky odborové organizace.

Zaměstnavatel pro práci odborových organizací:

- poskytne za úhradu místnost (místnosti) včetně topení, osvětlení, telefonu, faxu, úklidu, vybavení kancelářským nábytkem a výpočetní technikou a připojení na vnitropodnikovou síť, zajištění údržby a závodní pošty včetně elektronické na základě uzavřené smlouvy o pronájmu a poskytování služeb,

- poskytne za úhradu vhodné prostory včetně topení, osvětlení a údržby pro skladování, údržbu a výdej rekreačních a sportovních potřeb apod. na základě uzavřené nájemní smlouvy,

- poskytne místnosti (zasedací místnosti, jídelny apod.) pro schůzovou činnost podle svých provozních možností,

- poskytne podle provozních možností autobus (včetně pohonných hmot a řidiče) za cenu přímých nákladů pro akce pořádané odborovými organizacemi pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky, pokud tyto akce budou termínově sladěny s ostatními aktivitami provozu smluvní dopravy a prokazatelně se jich zúčastní minimálně 60 % zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků,

- poskytne pracovní volno s náhradou mzdy odborovým funkcionářům v souvislosti s výkonem práv vyplývajících z této KS a na všechny akce dohodnuté mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací,

- v dalších případech (např. semináře, školení apod.) uvolní zaměstnavatel odborové funkcionáře na žádost odborové organizace, pokud tomu nebudou bránit vážné provozní důvody; tyto náhrady mzdy budou zaměstnavateli refundovány,

- poskytne pracovní volno s náhradou mzdy zaměstnancům, kteří budou uvolněni pro výkon činností požadovaných odborovými orgány (např. činnost členů revizní komise) s tím, že tyto náhrady mzdy budou zaměstnavateli refundovány,

- nepožaduje refundaci pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a zdravotní pojištění v případech úhrady náhrad mzdy, mzdového vyrovnání, doplatku ke mzdě nebo jiného obdobného plnění za zaměstnance uvolňované a dlouhodobě uvolněné k výkonu funkce odborové organizace,

- uplatní pro služební návštěvníky odborové organizace při vstupu do prostor DP, a. s. stejné předpisy jako pro služební návštěvníky DP, a. s.,

- umožní zřídit odborovým organizacím nástěnky na pracovištích.

7.6 Uvolnění odborových funkcionářů

Zaměstnavatel uvolní na základě žádosti odborové organizace po dobu výkonu funkce vybrané funkcionáře nebo technicko-administrativní pracovníky na plnou pracovní dobu nebo její část s tím, že všichni zůstávají po celou dobu tohoto uvolnění v pracovním poměru k DP, a. s.:

- po skončení funkce budou uvolnění zaměstnanci zařazeni na dřívější pracovní místo nebo do funkce, kterou zastávali před uvolněním,

- pokud by toto pracovní místo nebo funkce byly mezitím zrušeny nebo obsazeny mohou být po předchozí dohodě zařazeni na jinou práci odpovídající pracovní smlouvě, se stejným nebo adekvátním mzdovým zařazením (odpovídajícím současné mzdové dohodě), jako před uvolněním pro výkon funkce a s možností zapracování (v dohodnuté délce podle funkčního nebo profesního zařazení),

- práce při výkonu funkce uvolněného zaměstnance je považována za výkon práce pro zaměstnavatele,

- po dobu uvolnění pro výkon funkce mají tito zaměstnanci stejná práva na využívání všech výhod poskytovaných zaměstnavatelem jako ostatní zaměstnanci (stravování, zdravotní péče apod.),

- zaměstnavatel plní vůči uvolněným zaměstnancům všechny povinnosti, vyplývající z pracovněprávních předpisů, z předpisů o zdravotním pojištění, o sociálním pojištění a příjmů ze závislé činnosti, penzijního připojištění, plnění je zaměstnavateli refundováno z prostředků odborových organizací mimo příspěvku na penzijní připojištění,

- odměnu za výkon funkce, jejíž výši stanovují odborové orgány, vyplácí těmto zaměstnancům zaměstnavatel stejným způsobem, jako vyplácí mzdu zaměstnancům s tím, že tato odměna je zaměstnavateli refundována z prostředků odborových organizací. V tomto případě nepožaduje refundaci pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a zdravotní pojištění v případech úhrady náhrad mzdy, mzdového vyrovnání, doplatku ke mzdě nebo jiného obdobného plnění za zaměstnance uvolňované a dlouhodobě uvolněné k výkonu funkce odborové organizace.

7.7 Srážky ze mzdy ve prospěch odborových organizací

Zaměstnavatel bude odborové organizaci poskytovat za každý kalendářní měsíc seznam zaměstnanců – dlužníků (po jednotlivých organizačních složkách), kterým byla provedena srážka ze mzdy ve prospěch odborové organizace – věřitele na základě uzavřených dohod. Seznam bude obsahovat jméno, příjmení, služební číslo a konkrétní sraženou částku u každého zaměstnance, dále seznam roční výše příspěvků členů k odečtu daně za příslušný rok. Seznamy budou vytvářeny podle jednotného formuláře.

7.8 Odborové organizace jsou povinny písemně informovat zaměstnavatele o rozsahu kompetencí a delegovaných pravomocí na příslušné organizační složky odborových organizací. O změně kompetencí na straně zaměstnavatele budou odborové organizace informovány.

8. Stížnosti a spory

8.1. Tato oblast upravuje řešení stížností a sporů, které nejsou podávány ve smyslu předpisu O7/1-2-3. Jedná se o stížnosti zaměstnanců, stížnosti odborových organizací, stížnosti ve věci neplnění KS a vnější stížnosti, které nejsou podány zaměstnanci DP, a. s.

8.2. Zaměstnavatel i odborové organizace povedou všechny zaměstnance k řešení vzniklých sporů a problémů vždy v rámci příslušného pracoviště. Objektivní, úplné a ohleduplné (vstřícné) objasnění každého vzniklého nedorozumění má podstatný vliv na posílení pozitivních vztahů zaměstnavatele a zaměstnance.

Stížnost podaná zaměstnancem

8.3 Zaměstnanec, který stížnost podává, se obrátí na svého přímého nadřízeného zaměstnance, pokud není stížnost podávána právě na tohoto zaměstnance. Pokud je stížnost podávána na přímého nadřízeného zaměstnance, obrátí se zaměstnanec na jeho nadřízeného zaměstnance.

8.4 Podáním stížnosti ve všech fázích řešení může zaměstnanec pověřit příslušný odborový orgán.

8.5 Nadřízený zaměstnanec, který stížnost obdržel, je povinen stížnost neprodleně projednat, nejpozději do 7 dnů. Příslušný odborový orgán, který si zaměstnanec vybere, má právo být přítomen projednávání stížnosti.

8.6 Pokud se stížnost nepodaří vyřešit v rámci pracoviště, má zaměstnanec právo obrátit se na odbor interního auditu a kontroly.

8.7 Odbor interního auditu a kontroly pověří vyřízením stížnosti příslušný odborný útvar, případně ji vyřídí sám. Rozhodnutí o oprávněnosti stížnosti musí být vydáno nejpozději do 30 dnů ode dne jejího přijetí.

8.8 Před rozhodnutím o oprávněnosti stížnosti může proběhnout projednání, kterému musí být přítomny všechny dotčené strany včetně příslušného odborového orgánu.

Stížnost podaná odborovou organizací

8.9 Odborová organizace vyrozumí o předmětu stížnosti příslušné pracoviště, kterého se stížnost dotýká a má právo vyvolat projednání stížnosti za účasti vedoucího pracovníka a zaměstnance, který stížnost prostřednictvím odborové organizace podal.

8.10 Příslušné pracoviště je povinno neprodleně, nejpozději do 14 dnů na stížnost písemně odpovědět.

8.11 V případě, že odborová organizace není s odpovědí spokojena, může se obrátit na odbor interního auditu a kontroly, který vydá rozhodnutí o oprávněnosti stížnosti do 30 dnů.

Stížnosti ve věci neplnění kolektivní smlouvy

8.12 Stížnosti ve věci neplnění KS se předávají přímo personálnímu řediteli.

Stížnost, která není podána zaměstnancem DP, a. s.

8.13 Přímý nadřízený zaměstnanec je povinen seznámit zaměstnance s celým textem stížnosti, která na něj byla podána, včetně jména a příjmení stěžovatele.

8.14 Zaměstnanec je povinen se k stížnosti vyjádřit písemně nejpozději do 7 dnů.

8.15 V případě, že zaměstnanec se stížností nesouhlasí, má právo požadovat projednání za účasti příslušného odborového orgánu.

8.16 Pokud nedojde k jednoznačnému prokázání oprávněnosti stížnosti, má zaměstnanec právo požadovat konfrontaci se stěžovatelem za účasti přímého nadřízeného a příslušného odborového orgánu.

8.17 Pokud ani konfrontace neprokáže oprávněnost stížnosti, stížnost se považuje za neoprávněnou.

8.18 Stížnosti nesmí být evidovány v osobní kartě zaměstnance.

8.19 V případě, že zaměstnanec nesouhlasí s vyřešením stížnosti, postupuje se analogicky ve smyslu bodů 8.3. až 8.8.

Společná ujednání

8.20 Stížnosti anonymní, urážlivé a vulgární se odkládají bez prošetření.

8.21 Ze všech projednání musí být vyhotoveny zápisy.

8.22 Vůči stěžovateli nesmí být podniknuty žádné sankce a nesmí být za podání stížnosti nijak diskriminován.

9. Závěrečná ustanovení

9.1 Nároky, vyplývající z této KS pro jednotlivé zaměstnance, se uplatňují a uspokojují jako ostatní nároky zaměstnanců z pracovního poměru.

9.2 Práva a povinnosti smluvních stran se řídí v plném rozsahu ZP a zákonem o kolektivním vyjednávání.

9.3 Smluvní strany jsou povinny nejméně 60 dnů před skončením platnosti stávající KS zahájit jednání o uzavření nové KS.

9.4 KS se uzavírá s účinností od 1. ledna do 31.12. 2006. Prodloužit dobu její platnosti je možné pouze po vzájemné dohodě.

9.5 Obě strany se dohodly, že v průběhu roku 2006 připraví koncepční řešení postupného snižování příplatku podle délky dosažené odborné praxe v DP, a. s. pro další období u všech kategorií zaměstnanců.

9.6 Obě strany berou na vědomí, že dohodnutý nárůst mezd lze realizovat za podmínky dosažení dalších úspor v personálních a provozních nákladech. Obě strany se dohodly na vyhodnocení mzdového vývoje a výsledku hospodaření za 1. pololetí roku 2006. V případě, kdy dosažené úspory budou progresivnější než plánované (strategický finanční plán ), lze část těchto úspor využít na základě dohody sociálních partnerů do oblasti mezd.

9.7 KS se uzavírá s působností pro všechny zaměstnance na všech pracovištích zaměstnavatele.

9.8 Ustanovení KS, které je pro zaměstnance příznivější než ustanovení pracovní smlouvy, má po dobu účinnosti KS přednost před pracovní smlouvou.

9.9 Dle § 9 odst. 5 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů, jsou příslušné odborové organizace povinny seznámit zaměstnance s touto KS nejpozději do 15ti dnů od jejího uzavření.

9.10 KS pro rok 2006 je vyhotovena v 16 originálech v tomto rozdělení:

1 x	personální ředitel
1 x	právní útvar
14 x	zástupci odborových organizací

9.11 Nedílnou součástí této KS jsou přílohy:

1. Mzdový předpis – pravidla pro odměňování zaměstnanců DP, a. s.

2. Zásady organizování dětské rekreace

3. Odchylná pracovní doba

V Praze dne 12. 12. 2005

Za zaměstnavatele: Za odborové organizace:

………………………………. ……………………….………

Radovan Šteiner Jiří Obitko

………………………………. ……………………….………

JUDr. Petr Hulinský David Philipp

………………………………. ………………………….……

Ing. Tomáš Jílek Ing. Miloš Dubský

…………………………….…

Oldřich Schneider

…………………………….....

František Kadlec

…………………..…………...

Ing. Antonín Dub

…………………………..…...

Jiří Čada

……………………………….

Josef Buriánek

………………….……………

Vratislav Nováček

……………………………….

Ing. Eva Smolařová

……………………………….

Mgr. Jiří Havel

……………………….

Jiří Zabloudil

……………………….

Jindřich Brož, DiS.

……………………….

Jiří Toušek

Mzdový předpis - Pravidla

pro odměňování zaměstnanců

Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciová společnost

____________________________________________________________________

O b s a h :

Část I Základní předpis pro odměňování

Část II Prémiový řád pro poskytování prémií zaměstnancům provádějícím přepravní kontrolu

Část III Seznam ztíženého a zdraví škodlivého pracovního prostředí a obtížných podmínek

Část I

1 Úvodní ustanovení

1.1 Mzdový předpis vychází z obecně závazných pracovněprávních předpisů, kterými jsou:

- zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále ZP),

- zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů (dále ZoM),

- zákon č. 475/2001 Sb., o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě (dále ZoPD v dopr.).

- nař. vlády č. 333/1993 Sb., o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdovém zvýhodnění za práce ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci ve znění pozdějších předpisů.

1.2 Pravidla pro odměňování se vztahují na všechny zaměstnance akciové společnosti bez ohledu na charakter pracovněprávního vztahu k zaměstnavateli a v přiměřeném rozsahu se použijí v případech odměňování činností vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (podle § 232 a násl. ZP).

1.3 Zaměstnancům přísluší za vykonanou práci mzda podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti a podle obtížnosti pracovních podmínek. Poskytování mzdy podle tohoto mzdového předpisu odpovídá zajišťovaným činnostem, systemizaci pracovních míst a struktuře zaměstnanců.

1.4 Zaměstnanec je zařazován na základě sjednaného druhu práce, podle katalogu manuálních profesí nebo katalogu příkladu prací v TH funkcích, v souladu s platným funkčním schématem podle plnění kvalifikačních požadavků.

1.5 Pravidla pro odměňování platí při hodnocení a zařazování zaměstnanců – TH pracovníků a manuálních profesí vč. řidičů MHD do tarifních stupňů na základě stručných příkladů pracovních činností (pracovních náplní), přiznávání základních měsíčních a hodinových základních mezd a dalších mzdových složek – příplatků, výkonnostních odměn, prémií, mimořádných a ostatních odměn atd.

1.6 Za mzdu se nepovažuje plnění poskytované podle zvláštních předpisů v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, odměny za pracovní pohotovost.

2 Základní mzda

2.1 Mzdový tarif řidičů MHD

	hodinový tarif v Kč/hodinu
Strojvedoucí-instruktor	144,00
Strojvedoucí metra	124,00
Řidič tramvaje	111,50
Řidič autobusu	111,50
Strojvedoucí metra v kurzu	87,50
Řidič tramvaje-frekventant	80,00
Řidič autobusu- kurz	80,00

2.2 Mzdový tarif manuálních pracovníků

tarifní stupeň	tarifní rozpětí (Kč/hod)	tarifní střed
1.	70,00 - 74,00	72,00
2.	74,50 - 80,50	77,50
3.	80,00 - 88,00	84,00
4.	87,50 - 95,50	91,50
5.	95,00 - 105,00	100,00
6.	104,50 - 114,50	109,50
7.	114,00 - 126,00	120,00
8.	125,50 - 137,50	131,50

2.3 Mzdový tarif TH pracovníků a zaměstnanců trvale pracujících v nočních směnách

tarifní stupeň	tarifní rozpětí (Kč/měsíc)	tarifní střed
1.	11 700 - 12 500	12 100
2.	12 050 - 13 650	12 850
3.	12 600 - 15 000	13 800
4.	13 350 - 16 550	14 950
5.	14 300 - 18 300	16 300
6.	15 500 - 20 300	17 900
7.	16 900 - 22 500	19 700
8.	18 550 - 24 950	21 750
9.	20 400 - 27 600	24 000
10.	22 450 - 30 350	26 400
11.	24 650 - 33 450	29 050
12.	27 100 - 36 700	31 900

2.4 Mzdový tarif přepravních kontrolorů

tarifní rozpětí (Kč/měsíc)	tarifní střed
5 400 – 9 000	7 200

Pro vedoucí skupin přepravních kontrolorů platí mzdový tarif 3. tarifního stupně z tabulky 2.3.

2.5 Stanovení základní mzdy v tarifním rozpětí

2.5.1 Při stanovení základní mzdy v tarifním rozpětí se přihlíží zejména k dosavadním dosahovaným pracovním výsledkům vyjádřeným přiznanou základní mzdou, individuální míře samostatnosti a odpovědnosti při výkonu funkce nebo profese, rozsahu odborných znalostí a jejich využívání při výkonu práce, k úrovni osobních schopností a způsobilosti, pracovní výkonnosti a kvalitativním dlouhodobým výsledkům prováděných prací.

2.5.2 Základní mzdy v tarifním rozpětí mohou být přiznány v takové výši, aby úsek generálního ředitele a úseky odborných ředitelů nepřekročily součet 50 % rozpětí v přiznaných tarifních stupních zaměstnanců těchto úseků, přičemž nesmí dojít k přesunu prostředků přidělených pro TH pracovníky vč. přepravních kontrolorů a pro manuální pracovníky.

2.5.3 Mzda se přiznává nejméně na období platnosti této KS, pokud není zaměstnanci přiznán jiný tarifní stupeň v průběhu tohoto období. Zaměstnancům, se kterými bude uzavřen pracovní poměr v průběhu platnosti této KS, může být mzda změněna po uplynutí zkušební doby.

2.5.4 Úpravy základní mzdy se provádějí při změně tarifního stupně a při změně profese nebo funkce od prvního dne nejbližšího kalendářního měsíce.

2.6 Smluvní mzdy

2.6.1 Se zaměstnanci, kterým bude přiznána základní mzda nad rámec mzdových tarifů, budou uzavřeny smlouvy o mzdě, resp. manažerské smlouvy. V těchto smlouvách bude dohodnuta měsíční základní mzda a podmínky pro poskytování pobídkové složky mzdy včetně její výše. S podmínkami pro poskytování pobídkové složky mzdy a její přiznanou výší seznámí zaměstnance jeho vedoucí.

2.6.2 Smlouvy o mzdě lze uzavírat s vedoucími jednotek, vedoucími odborů, vedoucími provozoven, vedoucími oddělení a výjimečně se zaměstnanci v ostatních funkcích. Zaměstnavatel sdělí zástupcům odborových organizací celkový počet uzavřených smluv o mzdě.

2.7 Mzda za zastupování

2.7.1 Technickohospodářskému pracovníkovi, hasiči veliteli a hasiči – staršímu požárníkovi, zaměstnanci zastupujícímu vedoucího posunu a náčelníka lanové dráhy za provozu lanové dráhy, kteří z pověření zaměstnavatele dočasně zastupují v plném rozsahu činnosti vedoucího zaměstnance dočasně nevykonávajícího svou funkci, se přizná základní mzda v tarifním stupni zastupovaného zaměstnance. Při zastupování vedoucího zaměstnance se smluvní mzdou se výše mzdy při zastupování stanoví dohodou, maximálně však do výše smluvní mzdy zastupovaného zaměstnance. Výkonnostní odměna a prémie zastupovaného zaměstnance zastupujícímu nepřísluší.

2.7.2 Mzda při zastupování se stanoví po čtyřech týdnech souvislého zastupování s účinností od prvního dne zastupování, nejdéle však po dobu dvanácti měsíců od prvního dne zastupování.

2.7.3 Mzda při zastupování nebude poskytována za zastupování zaměstnance na řádné dovolené.

3 Odměňování při výkonu jiné práce

3.1 Odměňování zaměstnance při výkonu jiné práce, odměňování při prostojích:

3.1.1 Je-li zaměstnanec převeden na jinou práci než je uvedena v pracovní smlouvě a za níž přísluší nižší mzda z důvodu

a)ohrožení nemocí z povolání,

b) karantény nařízené podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocím,

c) odvrácení živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo ke zmírnění jejich bezprostředních následků,

d) prostoje, který zaměstnanec nezavinil nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,

přísluší mu po celou dobu převedení nebo přerušení práce z provozních příčin ke mzdě doplatek do výše průměrného výdělku,

e) koná-li těhotná žena práce, které jsou těhotným ženám zakázány, případně dle lékařského posudku ohrožují její těhotenství, je zaměstnavatel povinen ji převést dočasně na práci, která je pro ni vhodná a při níž může dosahovat stejného výdělku jako na dosavadní práci. Obdobně to platí i o matkách do konce devátého měsíce po porodu a o ženách, které kojí.

Dosahuje-li žena při práci, na níž byla převedena bez svého zavinění nižšího výdělku, než na dosavadní práci, poskytuje se jí na vyrovnání tohoto rozdílu vyrovnávací příspěvek dle předpisů o nemocenském pojištění.

3.1.2 Je-li zaměstnanec převeden podle § 37 odst. 2 písm. b) ZP na jinou práci, než byla sjednána, přísluší mu mzda podle vykonávané práce; není-li však zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, přísluší mu za dobu převedení doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.

3.1.3 Je-li zaměstnanec převeden na jinou práci pro prostoj, který zavinil, přísluší mu mzda podle vykonávané práce.

3.1.4 Je-li zaměstnanec převeden na jinou práci

a) dle ust. § 37 odst. 2 písm. a) ZP – obdržel-li zaměstnanec výpověď z pracovního poměru dle ust. § 46 odst.1 písm.e) a f) ZP, přísluší mu mzda podle vykonávané práce,

b) dle ust. § 37 odst. 2 písm.c) ZP – pozbyl-li zaměstnanec dočasně předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce, avšak v tomto případě nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce, přísluší mu mzda podle vykonávané práce,

c) u řidičů převáděných dle ust. § 37 odst. 2 písm c) ZP bude při převedení na jinou práci vyplácena mzda dle vykonávané práce s doplatkem do výše průměrného výdělku, kterého řidič dosahoval před převedením.

3.2 Odměňování po dobu školení, zaškolování a rekvalifikace

3.2.1 Účast na odborném školení na příkaz zaměstnavatele (např. pravidelné poučování, přezkušování, vstupní školení BOZP, PO, školení z provozních předpisů, odborná pracovní školení) v rámci výkonu profese k prohloubení obecných znalostí apod. je plnění pracovních povinností a je považováno za výkon práce. Zaměstnanci za dobu odborného školení přísluší mzda. Odborné školení včetně specifických forem (např. havarijní hry) zaměstnavatel bude organizovat v rozsahu 4 hodiny až v délce celé směny.

Zaměstnavatel může takovéto školení nařídit zaměstnanci v nezbytně nutných případech i na dobu mimo jeho rozvrh směn s tím, že buď provede vhodný přesun jeho pracovní doby, nebo že jde o práci přesčas.

3.2.2 Pokud se zaměstnanec na pokyn zaměstnavatele zúčastní školení a odborné přípravy požární ochrany (pro požární hlídky za dobrovolné hasiče zaměstnavatele), považuje se takto vzniklá překážka za překážku z důvodu obecného zájmu dle § 124 odst.1 ZP a zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku v rozsahu plánované odpadlé směny.

3.2.3 Pokud se zaměstnanec zúčastní prověrek BOZP a PO, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele, za kterou náleží náhrada mzdy.

3.3 Odměňování dalších výkonů

3.3.1 Při pracovní záloze na garáži, vozovně (provozní záloha) dané rozvrhem směn, náleží řidiči MHD mzda. Do pracovní doby takto určené směny se započítávají hodiny v plném rozsahu.

3.3.2 Při čekání v operativní záloze (vypravené z terminálu) náleží řidiči MHD mzda, tj. základní mzda, příslušné příplatky a v souladu s pravidly pro přiznávání výkonnostní odměny i výkonnostní odměna.

3.3.3 Při prostoji na trati nezaviněném řidičem MHD náleží mzda.

3.3.4 Při projíždění trati (zavedení nové linky, změna trasy) náleží řidiči MHD, který řídí, mzda, ostatním řidičům MHD pak mzda ve výši průměrného výdělku.

3.3.5 Při účasti a práci v provozní komisi náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, neboť se jedná o překážku na straně zaměstnavatele, a to v rozsahu, potvrzeném svolavatelem (max. 2 pracovní dny za měsíc, s výjimkou měsíce července, kdy provozní komise nepracuje).

3.3.6 Za účast v soutěži „Jízda zručnosti“ náleží řidiči MHD náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku (překážka na straně zaměstnavatele) za předpokladu, že měl na tuto dobu určenu směnu.

3.3.7 Pokud je zaměstnanec povinen podat vysvětlení policii či správnímu orgánu, případně soudu ve věci nezaviněné mimořádné události (nehoda, napadení, poškození majetku zaměstnavatele apod.), jedná se o jeho pracovní dobu a přísluší mu mzda.

3.4 Odměňování zaměstnanců provádějících přepravní kontrolu

Základní podmínkou pro výkon přepravní kontroly je absolvování kurzu v rámci DP, a. s. ukončeného závěrečnou zkouškou. Teprve potom lze zařadit zaměstnance do příslušné funkce pro výkon kontrolní činnosti při přepravě osob. Po dobu konání a účasti v kurzu, v délce maximálně jeden měsíc, bude účastníkům přiznána minimální hodinová mzda dle nařízení vlády.

Zaměstnanci budou zařazeni jako TH pracovníci při výkonu činnosti přepravního kontrolora a budou odměňováni základní časovou mzdou uvedenou v bodě 2.4. této přílohy.

K základní mzdě jim budou za podmínek uvedených v části I a II této přílohy přiznány

a) kolektivní výkonnostní odměna, dle bodu 5.1.

b) prémie za pracovní výkonnost, dle bodu 5.2.

Časová složka zahrnuje mzdu za zaměstnavatelem nařízené školení, poučování, přepravní a tarifní průzkumy a za projednávání služebních záležitostí, provádění úkonů spojených s přidělováním a údržbou stejnokrojových součástí, účast na úředních jednáních a administrativní či jiné úkony prováděné v souvislosti s výkonem funkce.

4 Poskytování příplatků

4.1 Mzda za práci přesčas

Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku.

Místo příplatku může být zaměstnanci po prokazatelné dohodě s ním poskytnuta za každou hodinu práce přesčas hodina náhradního volna, a to nejpozději v době tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas, pokud nebyla se zaměstnancem dohodnuta jiná doba. Nebylo-li zaměstnanci v této době náhradní volno poskytnuto, přísluší mu mzda a příplatek podle první věty tohoto bodu. Prací přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Prokazatelnou dohodou se rozumí ústní dohoda mezi zaměstnancem a jeho nadřízeným nebo v případě, že o to zaměstnanec požádá, písemná dohoda založená u nadřízeného po dobu 12 měsíců ode dne podpisu dohody.

4.2 Mzda a náhrada mzdy za svátek

Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu bude poskytnuto nejpozději v době tří kalendářních měsíců po výkonu práce ve svátek, pokud nebyla se zaměstnancem dohodnuta jiná doba. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci ve smyslu zákona o mzdě náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

a) Místo náhradního volna může být zaměstnanci, po dohodě s ním, poskytnut k dosažené mzdě příplatek ve výši průměrného výdělku. Dohodu o poskytnutí příplatku ke mzdě sjednává příslušný vedoucí zaměstnanec.

b) Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.

Náhrada mzdy za svátek nepřísluší zaměstnanci, který neomluveně zameškal směnu bezprostředně předcházející svátku nebo bezprostředně po něm následující nebo směnu nařízenou zaměstnavatelem ve svátek, popř. část některé z těchto směn.

Prací ve svátek se přitom rozumí u zaměstnanců s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou směna v době od 0:00 do 24:00 hodin. U zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou pak směna, která ve svátek začíná. Měsíční mzda se v důsledku svátku nekrátí.

4.3 Za práci v noci bude zaměstnanci poskytnut za každou hodinu odpracovanou mezi 22:00 a 6:00 hodinou příplatek ve výši 10 % jeho průměrného výdělku. Zaměstnancům, pracujícím při údržbě tratí a tunelů trvale pouze v nočních směnách při nočních přepravních výlukách, bude poskytnut navíc ještě specifický noční příplatek za každou odpracovanou hodinu ve výši 8,50 Kč.

4.4 Za práci v sobotu a v neděli bude zaměstnanci poskytnut příplatek ve výši 35 % jeho průměrného výdělku. Příplatek náleží za směnu, která začíná v sobotu nebo neděli, nikoliv z pátku na sobotu.

4.5 Za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci za každou hodinu odpracovanou v tomto prostředí příplatek ve výši 8,- Kč.

4.6 Za práci v obtížných pracovních podmínkách přísluší zaměstnanci za každou odpracovanou hodinu příplatek:

- ve skupině I ve výši 4,50 Kč

- ve skupině II ve výši 5,50 Kč

Vymezení ztíženého a zdraví škodlivého pracovního prostředí a obtížných pracovních podmínek je uvedeno v části III těchto Pravidel.

- za práci v kyslíkových dýchacích přístrojích přísluší za 1 hodinu pracovní činnosti příplatek ve výši 46,- Kč,

- za práci ve vzduchových dýchacích přístrojích nebo v ochranných oblecích přísluší za každou započatou hodinu pracovní činnosti příplatek ve výši 46,- Kč,

- za práci ve výškách nad 10 metrů v omezeném pracovním prostoru (v kleci, na visutém lešení, na pracovní lávce) nebo při vnucených polohách těla (z provazového žebříku, visutých sedaček, v závěsu na ochranném pásu) přísluší za 1 hodinu pracovní činnosti příplatek ve výši 5,50 Kč.

4.7 Dělníkům (četařům), kteří jsou písemně pověřeni příslušným vedoucím řízením a organizováním práce v pracovní četě a kteří v ní sami manuálně pracují, přísluší při vedení 3 – 10 dělníků ve směně za 1 hodinu vedení čety příplatek ve výši 3,- Kč; nad 10 dělníků ve směně přísluší za 1 hodinu vedení čety příplatek ve výši 5,- Kč; u dělníků střídacích čet středisek oprav vozidel přísluší za 1 hodinu vedení čety příplatek ve výši 5,- Kč.

4.8 Zaměstnancům pověřeným vedoucím útvaru zaškolováním zaměstnanců, v rozsahu určeném zaměstnavatelem, a učňů přísluší příplatek:

a) za 1 hodinu výcviku jednoho – dvou zaměstnanců (učňů) 4,- Kč

b) za 1 hodinu výcviku tří a více zaměstnanců (učňů) 6,- Kč

4.9 Zaměstnancům, kterým z rozvrhu směn vyplyne dělená směna, bude poskytnut příplatek ve výši 71,- Kč za každou dělenou směnu odpracovanou ve všech jejích částech.

4.10 Podle délky dosažené odborné praxe v DP, a. s. se zaměstnancům poskytuje příplatek ve výši závislé na počtu odpracovaných hodin v příslušném měsíci takto:

roky	sazba Kč/hodinu	sazba Kč/hodinu
	Řidiči MHD	Zaměstnanci ostatních kategorií
0 – 3	0,-	0,-
3 – 6	2,-	0,-
6 – 9	3,-	1,-
9 – 12	4,-	2,-
12 –15	5,-	3,-
15 – 20	6,-	4,-
nad 20	9,-	5,-

Jako využitelnost odborné praxe v DP, a. s. se posuzuje nepřetržité trvání hlavního pracovního poměru v DP, a. s. včetně dob zaměstnání u organizací, jejichž činnost byla do DP, a. s. delimitována:

a) u řidičů MHD v této profesi,

b) u zaměstnanců ostatních kategorií celková doba.

4.10.1 Při zápočtu odborné praxe u řidičů MHD ve vedlejším pracovním poměru (VPP), ve vedlejší činnosti (VČ) a u studentů řádného denního studia se odpracovaná doba v profesi řidič MHD v hodinách přepočítává na měsíce. Při přechodu výše uvedených zaměstnanců do hlavního pracovního poměru v profesi řidič MHD se dosažená odborná praxe převádí. Stejně se postupuje při přechodu z hlavního na vedlejší pracovní poměr v profesi řidič MHD.

4.10.2 U zaměstnanců s nimiž zaměstnavatel uzavřel smlouvu o mzdě dle bodu 2.6 se příplatek za odbornou praxi neposkytuje.

4.11 Za zácvik řidičů MHD a strojvedoucích NTP přísluší příplatek ve výši 12,50 Kč za každou hodinu zácviku.

4.12 Za řízení kloubového autobusu přísluší příplatek ve výši 4,- Kč za hodinu výkonu.

4.13 Dělníkovi v dopravě (přepravnímu manipulantovi), dozorčím stanice (jednočlenné stanice dle směrnice Ds 2/1) a dozorčím stanice (SPT) vykonávajícím službu na stanovišti dělníka v dopravě (podle projektu) ve vestibulu stanice, který prodává bločkové jízdenky, bude poskytnut příplatek ve výši 5 % z nákupní ceny odebraných bločkových jízdenek.

4.14 Při prodeji jízdenek v autobusu příměstské dopravy přísluší příplatek 5,- Kč za každou odjetou hodinu na lince, kde je prodej jízdenek řidičem MHD zaveden.

4.15 Při prodeji jízdenek v pásmu „P“ přísluší příplatek ve výši 2,- Kč za každou prodanou jízdenku.

4.16 Za směnu odpracovanou na pravidelné tramvajové lince, kde se směr jízdy mění přechodem na opačné stanoviště přísluší příplatek ve výši 5.- Kč za každou odpracovanou hodinu.

4.17 Dozorčím stanice, kteří vykonávají činnost druhého člena vlakové čety přísluší za 1 hodinu práce příplatek ve výši 5,- Kč.

4.18 Strojvedoucím NTP, zajišťujícím koordinační práce v nočních směnách, přísluší za 1 hodinu práce příplatek ve výši 2,50 Kč.

4.19 Zaměstnancům, kteří při své hlavní činnosti vykonávají ve směně zároveň profesi vedoucí služebního vlaku, bude poskytnut příplatek ve výši 155,- Kč za směnu, ve které tuto činnost vykonávají.

4.20 Stanovenému okruhu zaměstnanců ochranného systému přísluší, dle zásad MV-GŘ HZS ČR č.j. PO-247-14/OOB-2003, po projednání s odborovou organizací, zvláštní příplatek za zabezpečování úkolů Ministerstva vnitra ČR. Vzniklé náklady jsou plně hrazeny z účelově vázaných prostředků od MV ČR.

4.21 Pokud bude zaměstnanec (který má v popisu pracovní činnosti doplněno i řízení obsazeného autobusu nebo tramvaje a absolvoval povinné poučování řidičů) během své pracovní doby řídit obsazený prostředek povrchové MHD, náleží mu za tuto dobu vedle mzdy příplatek 15,- Kč za takto odpracovanou hodinu.

4.22 Návštěva oděvního skladu je časový úsek, tedy doba nezbytně nutná určená k doplnění oděvních součástek. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci uhradit minimálně jednu návštěvu během kalendářního roku a pak každou další, kterou je zaměstnanec nucen provést na vyzvání oděvního skladu. Návštěva oděvního skladu je považována za činnost související s výkonem práce, za kterou přísluší mzda (včetně návštěvy v době pracovního volna).

4.23 Na pracovníky DP, a. s., kteří provádějí dozor nad pracovníky cizích organizací, se vztahuje pobírání příplatků za práci v obtížných pracovních podmínkách v případech, kdy cizí organizace vykonává pracovní činnosti, za které náleží příplatky.

4.24 Řidičům tramvají, kteří vykonávají činnost dopravní kontroly (např. kontrolu techniky jízdy, měření radarem apod.) přísluší po dobu výkonu této činnosti příplatek ve výši 15,- Kč za každou odpracovanou hodinu.

5 Pobídkové složky mzdy

Zaměstnancům lze k základní mzdě poskytovat následující pobídkové složky mzdy:

- kolektivní výkonnostní odměny

- prémie

- ostatní odměny

- mimořádné odměny

- cílové odměny

- zvláštní mimořádné odměny.

5.1 Kolektivní výkonností odměny

Kolektivní výkonnostní odměny se poskytují všem zaměstnancům, s výjimkou zaměstnanců jejichž odměňování se řídí podmínkami stanovenými ve smlouvách o mzdě včetně manažerských a frekventantům kurzů, kteří se připravují na výkon povolání.

Kolektivní výkonnostní odměny se poskytují v sazbě 5 %, u strojvedoucí metra a strojvedoucích instruktorů metra v sazbě 10 %.

Období pro poskytování výkonnostních odměn je kalendářní měsíc a jsou vypláceny v termínu vyúčtování mzdy za běžný měsíc.

5.1.1 Stanovení kolektivu zaměstnanců

a) kolektiv strojvedoucích metra za provozovnu,

b) kolektiv strojvedoucích-instruktorů metra za provozovnu,

c) kolektiv řidičů autobusů za provozovnu,

d) kolektiv řidičů tramvají za provozovnu,

e) kolektiv zaměstnanců manuálních profesí za provozovnu,

f) kolektiv zaměstnanců manuálních profesí v jednotce (bez provozoven) dle útvarů přímo řízených vedoucím jednotky,

g) kolektiv zaměstnanců manuálních profesí v úseku odborného resp. generálního ředitele (bez jednotek a provozoven) dle útvarů přímo řízených ředitelem,

h) kolektiv zaměstnanců THP v jednotce dle útvarů přímo řízených vedoucím jednotky,

i) kolektiv zaměstnanců THP za úsek odborného resp. generálního ředitele (bez jednotek a provozoven) dle útvarů přímo řízených ředitelem,

j) kolektiv přepravních kontrolorů.

5.1.2 Celková částka výkonnostní odměny se stanoví

a) u kolektivu podle bodu a) až b) procentní sazbou výkonnostní odměny 10 %,
u kolektivu c), d), e) f) a g) procentní sazbou výkonnostní odměny 5 % násobenou součtem skutečně vyplacených tarifních mezd (včetně přesčasů) zaměstnanců kolektivu,

b) u kolektivu podle bodu h) až j) procentní sazbou výkonnostní odměny 5 % násobenou součtem přiznaných měsíčních mzdových tarifů skutečného počtu zaměstnanců kolektivu,

5.1.3 Rozdělování kolektivních výkonnostních odměn

a) Z celkového objemu výkonnostních odměn stanoveného podle odstavce 5.1.2 přiznává výkonnostní odměny jednotlivým zaměstnancům kolektivu nejbližší nadřízený pracovník diferencovaně, a to zejména:

- po zhodnocení plnění pracovních úkolů a kvality prováděných prací,

- podle míry přínosu jednotlivých zaměstnanců kolektivu na plnění stanovených úkolů,

- vedoucí pracovník zohlední míru přínosu jednotlivých zaměstnanců kolektivu na plnění stanovených úkolů dle odpracované doby včetně přesčasů.

b) Přesun objemu prostředků na výkonností odměny mezi kategoriemi nelze provádět.

c) Podklady k přiznaným výkonnostním odměnám archivuje pracoviště.

5.1.4 Postup při rozdělování kolektivních výkonnostních odměn

Individuální podíl z kolektivní odměny se vyplácí měsíčně každému zaměstnanci v plné výši, pokud nenastane důvod k nepřiznání kolektivní odměny, příp. její části.

Důvodem k nepřiznání kolektivní odměny, příp. její části, může být vyskytnutí se závady ve výkonu práce nebo porušení pracovní kázně zaměstnancem.

Nastane-li důvod k nepřiznání kolektivní odměny, příp. její části, vedoucí zaměstnanec může zaměstnanci kolektivní odměnu, příp. její část, nepřiznat. Přitom se bere v úvahu míra a závažnost závady ve výkonu práce nebo porušení pracovní kázně.

Vedoucí zaměstnanec je povinen s nepřiznáním kolektivní odměny, příp. její části, zaměstnance předem seznámit a toto nepřiznání je povinen zdůvodnit. Na vyžádání zaměstnance je vedoucí zaměstnanec povinen důvod nepřiznání kolektivní odměny, příp. její části, sdělit zaměstnanci písemně.

V případě, že zaměstnanec nesouhlasí s nepřiznáním kolektivní odměny, příp. její části, postupuje ve smyslu kapitoly Stížnosti a spory.

Odborové organizace, příp. jejich pověřené organizační jednotky, se mohou s vedoucími organizačních jednotek DP a. s., příp. provozoven, dohodnout na specifických pravidlech.

5.2 Prémie

Zaměstnancům THP, kteří provádějí přepravní kontrolu, jsou poskytovány prémie za pracovní výkonnost.

Prémie za pracovní výkonnost se stanoví ze zaplacených přirážek, uložených v souladu s Přepravním řádem a Smluvními přepravními podmínkami ve výši:

110,- Kč	ze snížené přirážky, uložené cestujícímu, který se neprokázal platným jízdným dokladem, zaplacené v hotovosti na místě
150,- Kč	z dodatečně zaplacené přirážky na základě podaného Zápisu o provedené přepravní kontrole (ZOPPK), uložené cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem
30,- Kč	ze snížené přirážky za porušení přepravních podmínek, zaplacené v hotovosti na místě
70,- Kč	z dodatečně zaplacené přirážky za porušení přepravních podmínek na základě podaného Zápisu o provedené přepravní kontrole (ZOPPK)
15,- Kč	ze zaplacené přirážky za nezaplacení přepravného v hotovosti na místě
40,- Kč	z dodatečně zaplacené přirážky za nezaplacení přepravného na základě podaného Zápisu o provedené přepravní kontrole (ZOPPK)
40,- Kč	ze zaplacené přirážky na základě podaného Zápisu o provedené přepravní kontrole (ZOPPK) v případě, kdy se cestující v souladu se Smluvními přepravními podmínkami dodatečně prokáže platnou časovou jízdenkou

5.3 Ostatní odměny

K ocenění náročnosti a odpovědnosti práce zaměstnanců, kteří průběžně provádějí manipulaci s finanční hotovostí a ceninami přísluší odměna ve výši

1 mil. Kč – 25 mil. Kč/měsíc 1 000,- Kč/měsíc na 1 zaměstnance

nad 25 mil. Kč – 50 mil. Kč/měsíc 1 500,- Kč/měsíc na 1 zaměstnance

nad 50 mil. Kč/měsíc 2 000,- Kč/měsíc na 1 zaměstnance

Počet zaměstnanců, kteří provádějí manipulace s finanční hotovostí a ceninami určí vedoucí úseku, návrh schvaluje personální ředitel.

Odpovědnost za vykazování obratu má vedoucí příslušného útvaru, v němž probíhají manipulace s finanční hotovostí a ceninami.

5.4 Mimořádné odměny

5.4.1 Zaměstnancům lze poskytovat mimořádné odměny za těchto podmínek:

a) za splnění pracovních úkolů, které se vyskytly mimořádně a jednorázově a vyžádaly si mimořádné pracovní úsilí, přičemž jejich splnění příznivě ovlivnilo výsledky práce nebo hospodaření útvaru popř. společnosti,

b) k ocenění mimořádného hospodářského přínosu práce, který se prokázal v následujících obdobích,

c) za zásluhy při záchraně života, při ochraně bezpečnosti a zdraví pracujících, při ochraně majetku, při odstranění následků živelných pohrom a při zabránění haváriím,

d) řidiči MHD za účast v soutěži „Jízda zručnosti“ v mimopracovní době.

Přiznání mimořádných odměn musí být písemně zdůvodněno náročností, kvalitou, významem nebo hospodářským, příp. i jiným přínosem provedeného úkolu nebo práce. Poskytování mimořádných odměn z jiných důvodů, než je uvedeno v bodech a) – d) je nepřípustné.

5.4.2 Mimořádné odměny navrhují vedoucí zaměstnanci a schvaluje personální ředitel.

5.5 Cílové odměny

Uvedenými pravidly se stanovuje postup pro vyhlašování cílových mimořádných odměn za splnění zvlášť náročných úkolů, jejichž realizace a výsledky mají průřezový charakter a promítají se do činnosti celé DP, a. s. Odborová strana bude informována, bude-li vyhlášena cílová odměna.

5.5.1 Stanovení vybraných úkolů

a) Cílové mimořádné odměny lze předem vyhlašovat za splnění nejnáročnějších úkolů, jejichž příprava, postupné zajišťování a konečná realizace bude mimořádně náročná a bude vždy zahrnovat plnění potřeb celé DP, a. s.

b) Návrh na vyhlášení úkolu (projektu apod.) zpracuje vedoucí útvaru ředitelství v přímé podřízenosti generálnímu řediteli, v jehož působnosti se vyskytne mimořádná potřeba přípravy a realizace dlouhodobě náročných prací na provedení konkrétní akce, která svým charakterem přesahuje působnost vnitřní organizační složky DP, a. s.

c) Uplatnit požadavek na vypsání cílové mimořádné odměny nelze na úkoly, které přísluší do přímé řídící nebo metodické činnosti vedoucího útvaru a jejich průběžné plnění náleží podle organizačního uspořádání a dělby prací do náplně útvaru.

d) Postupné plnění úkolu probíhá vždy podle věcného a časového harmonogramu s termíny pro předkládání kontrolních informací a zpráv.

5.5.2 Okruh zaměstnanců

a) Zajišťování úkolů pro přiznání cílové mimořádné odměny předpokládá vždy práci v pracovních týmech. Pracovní tým je jmenovaná skupina zaměstnanců, která bude zajišťovat plnění úkolu podle konkrétního zadání s určením požadovaného výsledku práce.

b) Do pracovního týmu lze zařadit zaměstnance vnitřních organizačních složek DP, a. s., kteří svou kvalifikovaností mohou přispět ke splnění konečných cílů úkolů, a to vždy pouze se souhlasem nadřízeného vedoucího zaměstnance. Návrh složení pracovního týmu sestavuje vedoucí útvaru, který požaduje vyhlášení úkolu pro vypsání cílové mimořádné odměny.

c) Práci pracovního týmu vede určený zaměstnanec, který má odpovědnost za postup prací jak věcný, tak časový.

d) Práce, které budou členové pracovního týmu vykonávat, musí odpovídat jejich pracovní smlouvě. Práce konané v pracovních týmech budou zaměstnanci vykonávat vedle pracovních úkolů na svém základním pracovišti.

e) Agendu spojenou s evidencí a uvolňováním prostředků na cílové mimořádné odměny DP, a. s. vede personální úsek.

5.6 Zvláštní mimořádné odměny

Zaměstnancům lze přiznat zvláštní mimořádné odměny podle těchto zásad:

5.6.1 Zvláštní mimořádné odměny lze vyplácet ze mzdových nákladů se zúčtováním mzdy nejpozději za prosinec 2006.

5.6.2 Zaměstnanecký útvar bude v rámci sledování mzdového vývoje nárůstem vyčíslovat částky čerpání mzdových nákladů a na základě toho navrhne částku k použití na výplatu zvláštních mimořádných odměn.

Výplatu zvláštních mimořádných odměn schvaluje personální ředitel.

5.6.3 Zvláštní mimořádné odměny budou poskytnuty zásadně jen zaměstnancům, kteří budou v evidenčním stavu k poslednímu dni období, za které bude stanovena základna zvláštní mimořádné odměny.

5.6.4 Zvláštní mimořádné odměny nebudou přiznány zaměstnancům, kteří ke dni zúčtování zvláštní mimořádné odměny budou ve zkušební době.

5.6.5 Zvláštní mimořádné odměny nebudou přiznány zaměstnancům, jejichž podmínky odměňování jsou upraveny manažerskými smlouvami.

5.6.6 Zvláštní mimořádné odměny budou zaměstnancům stanoveny ze základní mzdy za odpracovanou dobu za období, za které bude prováděna výplata (u měsíčních mezd vč. mzdy za svátek).

5.6.7 Z použitelných částek určených pro jednotlivé výplaty zvláštních mimořádných odměn v DP, a. s. a součtu základních mezd budou stanoveny koeficienty na 1 000,- Kč základních mezd. Výpočet bude proveden s přesností na dvě desetinná místa.

5.6.8 Zaměstnancům bude stanovena zvláštní mimořádná odměna vždy pronásobením jejich základních mezd za odpracovanou dobu ve stanovené pracovní době za sledované období a koeficientu na 1 000,- Kč základních mezd. Výsledné částky k výplatám se zaokrouhlují zásadně vždy na celé koruny směrem dolů.

6 Pracovní pohotovost

6.1 Dohodne-li se zaměstnanec s vedoucím, že bude mimo pracovní dobu připraven k povolání na pracoviště, poskytne mu odměnu ve výši 10 % průměrného hodinového výdělku za každou hodinu pracovní pohotovosti. Jde-li o pracovní pohotovost v sobotu a v neděli nebo ve svátek, činí odměna 15 % průměrného hodinového výdělku za každou hodinu pracovní pohotovosti. U zájezdových řidičů při čekání v nepravidelné hromadné dopravě osob náleží zaměstnanci za hodinu čekání odměna ve výši 28 % průměrného hodinového výdělku (maximálně 8 hodin za den).

6.2 Zaměstnavatel může se zaměstnancem dohodnout pracovní pohotovost v rozsahu nejvýše 400 hodin v kalendářním roce. V rámci této dohody může potom zaměstnavatel pracovní pohotovost zaměstnanci nařídit. Nařídí-li vedoucí pracovní pohotovost na pracovišti, bude zaměstnanci poskytnuta odměna ve výši 20 % průměrného výdělku za každou hodinu pracovní pohotovosti na pracovišti. Jde-li o pracovní pohotovost v sobotu a v neděli nebo ve svátek, činí odměna 25 % průměrného hodinového výdělku za každou hodinu pracovní pohotovosti. U zájezdových řidičů při jízdě vozidlem v nepravidelné hromadné dopravě osob se dvěma řidiči náleží řidiči, který neřídí, odměna ve výši 28 % průměrného hodinového výdělku.

Část II

Prémiový řád pro poskytování prémií zaměstnancům provádějícím přepravní kontrolu

1. Prémiový řád se vztahuje na zaměstnance provádějící přepravní kontrolu.

2. Prémie se poskytují měsíčně za pracovní výkonnost jednotlivce za hodnocené období ze zaplacených přirážek uložených v souladu s Přepravním řádem a Smluvními přepravními podmínkami ve výši uvedené v bodě 5.2 části I pravidel pro odměňování.

3. Prémie se vypočte pronásobením počtu jednotlivých přirážek a sazbou za jednotku v příslušném měsíci.

4. Prémie v plné výši přísluší pouze za řádný a bezchybný výkon činnosti zaměstnancem. Prémii zaměstnanci nadřízený vedoucí nepřizná z níže uvedených důvodů v rozsahu podle závažnosti porušení při výkonu práce:

4.1 skupina porušení I

- nepřiznání měsíční prémie ve výši 8 % za každou zjištěnou závadu, max. však 1 000,- Kč za každou zjištěnou závadu:

a) nesrovnalosti v provozní evidenci,

b) méně závažné porušení norem platných pro provádění přepravní kontroly.

4.2 skupina porušení II

- nepřiznání měsíční prémie ve výši 16 % za každou zjištěnou závadu, max.
však 1 400,-Kč za každou zjištěnou závadu:

a) nedodržení určeného místa nebo rozsahu služby,

b) částečně oprávněná stížnost-reklamace (námitka) na postup zaměstnance,

c) porušení norem pro používání stejnokrojových součástí.

4.3 skupina porušení III

- nepřiznání měsíční prémie ve výši 20 % za každou zjištěnou závadu, max. však 1 800,- Kč za každou zjištěnou závadu:

a) opakované méně závažné porušení norem platných pro provádění přepravní kontroly.

4.4 skupina porušení IV

- nepřiznání měsíční prémie ve výši 28 % za každou zjištěnou závadu, max. však 2 400,- Kč za každou zjištěnou závadu:

a) oprávněná stížnost - reklamace (na postup zaměstnance),

b) opakované porušení norem platných pro provádění přepravní kontroly,

c) umožnění zásahu neoprávněné osoby do výkonu funkce.

Měsíční prémie se zaokrouhluje na celé Kč směrem dolů.

5. Částka prémií nepřiznaná za porušení při výkonu přepravní kontroly určitému zaměstnanci nelze použít ke zvýšení prémií nebo výplatě jiných mzdových složek v útvaru přepravní kontroly.

6. S nepřiznáním prémií vč. důvodů nepřiznání za konkrétní měsíc, kdy k porušení při výkonu práce došlo, musí být zaměstnanec seznámen.

7. Zaplacením uložené přirážky se rozumí úplná přirážka stanovená Smluvními přepravními podmínkami zaplacená cestujícím v hotovosti zaměstnanci provádějícímu přepravní kontrolu na místě kontroly (podmínkou je řádné vyúčtování této částky v hotovosti zaměstnancem) nebo zaplacená v hotovosti v doplatkové pokladně na určeném pracovišti dopravce anebo zaplacená cestujícím dodatečně v průběhu smírného nebo soudního řízení.

8. Vyúčtování zaplacených přirážek a přirážek zaplacených cestujícím dodatečně v průběhu smírného nebo soudního řízení, popř. po jeho skončení (za podmínky, že lze platbu jednoznačně přiřadit k předmětné pohledávce dopravce), se provádí měsíčně, a to po celou dobu trvání pracovního poměru přepravního kontrolora k DP, a. s. V případě ukončení pracovního poměru, bez ohledu na důvod skončení, končí poskytování prémie dle části I, bod 5.2 v kalendářním měsíci, ve kterém došlo ke skončení pracovního poměru.

9. Za jednotlivé pohledávky z přepravy, které byly prominuty (stornovány) v souladu s platnými předpisy, nevzniká nárok na prémii.

Část III

Seznam ztíženého a zdraví škodlivého pracovního prostředí

a obtížných podmínek

I. Seznam pracovních činností, za které náleží příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí

- příplatek ve výši 8,- Kč/hod.

1. Čištění, opravy a údržba kanalizace, pisoárových odpadů a odpadů WC.

2. Svařování elektrickým obloukem v uzavřených prostorech tj. v kolektorech, kabelových kanálech, šachtách, nádržích, technických prostorách pod eskalátory.

3. Čištění žump a vpustí nebo průlezných kanalizačních stok, kanalizačního potrubí a přípojek v podzemí (fekální čerpací stanice), pravidelné prohlídky, údržba, revize a opravy fekálních čerpacích stanic.

4. Izolační práce kyselinovzdornými tmely na bázi syntetických pryskyřic v uzavřených prostorách ( plastbetonové podpory).

5. Údržba olověných baterií v prostorách akumulátoroven.

6. Stříkání dvousložkovými epoxidovými laky, nitrolaky a syntetickými emaily.

7. Tryskání v tryskací komoře.

8. Obsluha sušičky písku.

9. Kácení a odvětvování stromů a zpracování dřeva motorovou pilou se spalovacím motorem.

10. Práce s epoxidovými pryskyřicemi.

11. Práce s horkým asfaltem.

II. Seznam pracovních činností, za které náleží příplatek za práci v obtížných pracovních podmínkách

Skupina I - příplatek ve výši 4,50 Kč/hod.

1. Svařování elektrickým obloukem ve svařovnách.

2. Sestavování a opravy použitých alkalických akumulátorů vozidel metra.

3. Ruční mytí a čištění součástek před opravami.

4. Broušení dřeva na pásové brusce, strojní protahování dřeva na protahovačkách a srovnávačkách.

5. Manipulace se stropními obklady ve stanicích metra a opravy tepelných izolací.

6. Oprava a údržba madel eskalátorů.

7. Výměna vzduchotechnických filtrů.

8. Doprovod služebních vlaků v tunelech – strojvedoucí NTP, VSV, kontrola a údržba z otevřené plošiny za jízdy a chodu NTP.

9. Práce prováděné v uzavřených prostorech, tj. v kolektorech, kabelových kanálech, šachtách, nádržích, technických prostorách pod eskalátory.

10. Výkon práce, výkon dozorčí služby a stavebního dozoru po dobu rekonstrukcí stanic a výměn pohyblivých schodů metra, kdy dochází ke zvýšené prašnosti a zvýšené hladině hluku z používané mechanizace.

11. Výkon práce, dozorčí služby a stavebního dozoru ve stanicích a tunelech metra po dobu likvidace a náprav škod vzniklých zaplavením prostor metra.

12. Ruční broušení a leštění součástí za sucha.

13. Práce při údržbě kabelové sítě včetně kabelových armatur.

14. Desinfekce a deratizace chemickými látkami.

15. Lepení podlahových povlaků (korkových, pryžových, PVC apod.) rozpouštědlovými tmely (např. 6643, SR apod.).

16. Nátěry olovnatými barvami a asfaltovými laky v uzavřených prostorách.

17. Nátěry zvláštními hmotami (Epoxy 300 AC, Furol 75, základová barva reaktivní a epoxidové dvousložkové laky) v polouzavřených prostorách.

18. Stříkání nátěrových hmot a tmelů asfaltových, nitrocelulózových, chlorkaučukových, syntetických a PVC v uzavřených prostorách (mimo box) nebo velkých ploch v polouzavřených prostorách.

19. Stříkání velkých ploch nitrolaky a syntetickými emaily v polouzavřených prostorách (mimo obsluhy stříkacího boxu).

20. Stříkání dvousložkovými epoxidovými laky v polouzavřených prostorách (mimo obsluhy stříkacího boxu).

21. Stříkání zvláštními hmotami (Epoxy 300 AC, Furol 75, základová barva reaktivní a epoxidové dvousložkové laky) v polouzavřených a uzavřených prostorách.

22. Demontáž a rekonstrukce záchodů, odpadů a klozetových mís s odstraňováním ucpávek.

23. Čištění ucpaných klozetových odpadů.

24. Vrtání a zahlubování brzdového obložení a obložení lamel. spojky.

25. Obrábění brzdového obložení.

26. Práce, spojené s montáží a demontáží pneumatik, stálá manipulace s těžkými břemeny (při opravách, nakládání a skládání pneumatik apod.), huštění pneumatik (nebezpečí výbuchu), práce ve výparech při vypalování čísel na pneumatiky a chemikálií při opravách "termopress" vztahuje se na pracoviště gumárny.

27. Řezání a broušení zkorodovaných částí rámu a karoserie vozidel.

28. Sestavování a opravy použitých olověných akumulátorových baterií při trvalé práci, včetně dobíjení baterií a údržby MDV.

29. Manipulace s pevnými odpady na skládkách a ve spalovnách, čištění a opravy odpadových nádob ( popelnice, kontejnery, fekální a popelové vozy).

30. Obsluha a údržba zařízení hrubého předčištění a vyhnívání kalů a obdobných zařízení na čistírnách odpadních vod, vč. čistících prací na částech znečištěných odpadními vodami a chemikáliemi.

31. Pájení plamenem naměkko a natvrdo (cínem a mosazí) .

32. Mytí součástek a spodků vozidel horkou tlakovou vodou a chemickými přípravky.

33. Práce truhlářů při obsluze truhlářského strojního zařízení.

Skupina II - příplatek ve výši 5,50 Kč/hod.

1. Rozmrazování ledu a námrazy z kolejiště metra.

2. Kontrola podvozků souprav vozů metra – stanice prov. ošetření ČM.

3. Práce truhlářů při obsluze truhlářského strojního zařízení (OZM).

4. Stykové svařování kolejnic svařovacím strojem Plassermatic K 355.

5. Kamenické práce - opracování žulových a mramorových desek.

6. Práce s vibračními nástroji SK 9,1, VK 21,22.

7. Obsluha podbíjecího stroje Plassermatic K 355 PT.

8. Práce hasičů při zásahu.

9. Obsluha čistícího stroje TWS 30 v kabině lokotraktorů T8 a T18.

10. Obsluha čistícího stroje TWS 30 v kabině velínu.

11. Biologické činitele.

12. Práce s pneumatickým nářadím.

13. Broušení laku v přípravných boxech.

14. Zalévání izolátorů TM pryskyřicí.

15. Laminování kotev (TM).

16. Práce s organickými rozpouštědly, s lihem, acetonem, benzinem a dalšími chemickými látkami.

17. Práce v kabině skladového zakladače ve výšce 10 m nad úrovní základny skladu.

18. Lepení podlahových pryží rozpouštědlovými tmely.

19. Stříkání součástí nitrolaky a syntetikou.

20. Odmašťování a odstranění barev.

21. Odmašťování a odstranění barev v horkých louhových lázních.

22. Čištění kanálů, roštů a lapačů prachu v klimatizačních zařízeních.

23. Nátěry dvousložkovými epoxidovými barvami v polouzavřených nebo uzavřených prostorách.

24. Příprava barev a laků (nitro, syntetické více složkové a jim složením podobné) s bezprostředním stykem s míšenými komponenty (etylacetát, butylacetát, toluen, metylcyklohexanon).

25. Impregnace, sušení a vypékání el. strojů impregnačními laky včetně úpravy a obsluhy impregnačních jednotek a pecí.

26. Soustružení dílů s obsahem slídy (kotvy motorů).

27. Práce na kolejovém svršku za plného provozu bez vyloučení dopravy, v prostředí se zvýšeným obsahem ztěžujících vlivů v ovzduší.

28. Svařování elektrickým obloukem ocelí a barevných kovů ve svařovnách.

29. Sváření kolejí.

30. Činnosti v čističce odpadních vod Hostivař.

31. Opravy a čištění filtrů na pracovištích se ztíženým prostředím.

32. Opravy alkalických baterií.

Zásady organizování dětské rekreace a poskytování příspěvku na dětskou rekreaci pořádanou jinými organizacemi pro děti zaměstnanců

1. Účast a věková hranice

Provozovatelem dětské rekreace je pro celý DP, a. s. úsek personálního ředitele. Organizací a zajištěním jednotlivých běhů LDT Dopraváček je na základě smluvního vztahu pověřen OS ZO DP-A.

Do dětských táborů budou zařazeny děti od zahájení povinné školní docházky do jejího ukončení, tj. do 15 let věku dosaženého do konce kalendářního roku. Výjimky nebudou v žádném případě povolovány.

Věková hranice platí i pro poskytování příspěvku na DR.

Nabídka objektů a podrobné pokyny k účasti na dětských táborech budou vydány formou „Informačního zpravodaje“ a zveřejněny v rámci DP, a. s.

2. Příspěvky na dětskou rekreaci pořádanou jinými organizacemi

Příspěvek se poskytuje maximálně v počtu 5 dnů v době jarních prázdnin a 10 dnů v době letních prázdnin za podmínky, že ke dni skončení pobytu, na který bylo dítě zařazeno, trvá pracovní poměr rodiče u DP, a. s. O příspěvek mohou žádat rodiče, jejichž dítě se nezúčastní dětského tábora provozovaného DP, a. s., vč. LDT Dopraváček. Příspěvek nesmí překročit
50 % ceny poukazu.

Příspěvek je poskytován na pobyt dětí v dětských táborech, na sportovní a obdobná soustředění, na rehabilitační a léčebné pobyty, které se uskuteční v době prázdnin.

Žádost o příspěvek se předkládá do 28.2. pro jarní prázdniny a do 30.6. pro letní prázdniny, vždy před provedením úhrady poukazu, příslušnému odbornému útvaru úseku personálního ředitele (blíže v „Informačním zpravodaji“). Žádost musí být doložena potvrzením provozovatele tábora o přihlášení dítěte s následujícími údaji:

· adresa a IČ provozovatele

· termín a místo konání tábora

· cena poukazu

· bankovní spojení provozovatele

· variabilní symbol

Příspěvek je poskytován bezhotovostní formou, tj. nákupem poukazu, s tím, že rodiče uhradí DP, a. s. rozdíl mezi cenou poukazu a poskytnutým příspěvkem.

3. Personální zajištění dětských táborů

Personál pro provoz dětských táborů je vybírán z řad zaměstnanců DP, a. s. a zájemců, kteří nejsou zaměstnanci, ale pro vybrané profese splňují kvalifikační předpoklady. Pro všechny funkce je nezbytným předpokladem bezúhonnost a pro výchovný personál praxe s vedením kolektivů dětí, hygienicko-epidemiologickou způsobilost podle zákonných předpisů, absolvování alespoň poučení o BOZP a poskytování první pomoci.

Výchovným personálem se rozumí: hlavní vedoucí, zástupce hlavního vedoucího, sportovní referent, oddílový vedoucí, zdravotník a pomocník oddílového vedoucího (praktikant) ve věku od 16 let s omezenou právní odpovědností. Za výkon funkce praktikanta nepřísluší žádná odměna.

Pomocným personálem jsou ostatní zaměstnanci zajišťující chod táborů v oblasti stravování, úklidu a hospodaření.

4. Uvolňování zaměstnanců DP, a. s. pro výkon funkcí na letních dětských táborech

Organizace poskytne podle přílohy k vyhlášce č. 18/1991 Sb., o jiných úkonech v obecném zájmu, volno s náhradou mzdy pro výchovný personál, příp. pomocný personál v maximální délce tři týdny v kalendářním roce. Pro hlavního vedoucího, hospodáře a pracovníka kuchyně jeden den navíc k převzetí tábora a potravin pro kuchyň.

S občany, kteří nejsou zaměstnanci DP, a. s., nebo s jeho zaměstnanci, kteří funkci vykonávají v době své řádné dovolené, bude sjednán pracovní poměr na dobu určitou podle § 30 odst. 1 ZP za smluvní mzdu.

Výše smluvních mezd včetně kvalifikačních předpokladů u vybraných funkcí:

hlavní vedoucí tábora 480,- Kč/den

zástupce hlavního vedoucího 480,- Kč/den

oddílový vedoucí 330,- Kč/den

hospodář 400,- Kč/den

kuchař (vyučení v oboru) 450,- Kč/den

pomocná síla v kuchyni 260,- Kč/den

uklizeč/ka 260,- Kč/den

řidič 330,- Kč/den

zdravotník I (vzdělání v oboru) 330,- Kč/den

zdravotník II (absolvent kursu) 290,- Kč/den

5. Ostatní ustanovení

5.1 Bude-li na funkci hospodáře uzavřen pracovní poměr na dobu určitou, pak délka tohoto pracovního poměru bude stanovena dle počtu dnů provozu tábora prodloužená o jeden den bezprostředně navazující na ukončení tábora.

5.2 Při provozování tábora se postupuje podle obecně závazných právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, dle vyhl. ministerstva zdravotnictví č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce, v platném znění, dle směrnice rady Evropských společenství č. 93/104/EC o určitých aspektech stanovení pracovní doby a dle ZP. Počet oddílových vedoucích a praktikantů je stanoven tak, aby každých 10 až maximálně 15 dětí mělo vedoucího a praktikanta. Pro zajištění nočního provozu tábora bude každý turnus bez ohledu na počet dětí obsazen navíc třemi oddílovými vedoucími.

5.3 Na poukaz za dotovanou cenu mají nárok děti zaměstnanců DP, a. s. dle bodu 5.3.6 a 5.3.7 Kolektivní smlouvy a dále děti personálu zajišťujícího provoz táborů, kteří nejsou zaměstnanci DP, a. s. U „personálních dětí“ platí snížená cena max. pro 2 děti a za každé další dítě zaplatí rodiče plnou cenu poukazu.

Poukaz nebude poskytován na dobu kratší než je stanovený počet dnů příslušného turnusu.

Poukaz za sníženou cenu nebude poskytnut v případě, že rodič ukončí pracovní poměr v DP, a. s. dříve, než skončí turnus dětského tábora, na který bylo dítě zařazeno.

5.4 Stornují-li rodiče bez závažného důvodu poukaz na DR po jeho převzetí a nebude-li možnost uvolněné místo obsadit náhradníkem, budou povinni uhradit storno poplatek ve výši 15 % z plné ceny poukazu. V případě předčasného ukončení pobytu dítěte z důvodu nemoci nebo úrazu, bude rodičům vrácena alikvotní část uhrazené ceny poukazu po předložení lékařského potvrzení. Potvrzení je nutno předložit nejpozději do 7 dnů po ukončení příslušného turnusu dětského tábora.

5.5 Dojde-li k předčasnému ukončení pobytu dítěte z důvodu hrubého porušení kázně, alikvotní část uhrazené ceny poukazu se nevrací. U předčasného ukončení provozu letního tábora z nepředvídatelných příčin, bude výše vratné částky stanovena po odečtení vynaložených nákladů a po projednání s odborovou organizací.

5.6 Provozovatel uzavírá pro účastníky dětské rekreace včetně praktikantů úrazové pojištění. Každý účastník dětské rekreace musí být vybaven průkazem pojištěnce. Úrazy personálu, vzniklé při výkonu funkce, jsou pracovními úrazy a je postupováno podle vnitřních norem.

5.7 Další podmínky pro účast dětí a organizační pokyny provozovatele budou obsahem „Informačního zpravodaje“.

5.8 Provozovatel seznámí zástupce odborových organizací s nabídkou a plánovanou kapacitou objektů k provozování dětské rekreace pro příslušný rok.

5.9 Přidělování poukazů přihlášeným zájemcům o dětskou rekreaci bude prováděno provozovatelem postupně podle termínu přijetí přihlášky.

5.10 Pověření zástupci odborových organizací jsou oprávněni provést kontrolu provozovaných dětských táborů nezávisle na provozovateli. O kontrole provedou zápis v „Provozní a návštěvní knize tábora“. V případě LDT Dopraváček je oprávněn provádět tuto kontrolu zaměstnavatel.

Odchylná pracovní doba

Tato příloha stanoví odchylně pracovní dobu zaměstnanců, u nichž se režim pracovní doby řídí zákonem č. 475/2001 Sb., o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě a zaměstnanců pracujících ve speciálním režimu při nočních přepravních výlukách na metru. Dojde-li k nesouladu ustanovení s obecnou částí KS, pak pro zaměstnance uvedené v této příloze platí ustanovení této přílohy.

1. Pracovní doba řidičů tramvají

Rozvržení pracovní doby

Průměrná pracovní doba nesmí přesáhnout v průběhu 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích 40 hodin; do této doby se započítává přiměřená doba pro oddech a jídlo.

1.1 Dobou řízení je vlastní řízení vozidla včetně přerušení řízení na dobu kratší 10 minut. Doba řízení může činit maximálně 9 hodin, přičemž 2x v týdnu může být prodloužena až na 10 hodin. Celková doba řízení nesmí překročit 90 hodin v období dvou týdnů po sobě jdoucích.

1.2 Směna je část stanovené týdenní pracovní doby řidiče tramvaje bez práce přesčas zahrnující dobu řízení včetně příslušných přípravných dob, přestávek, poskytnutých přiměřených dob pro oddech a jídlo, zálohu, návštěvu lékaře nebo psychologa, návštěvu oděvního skladu, školení, přezkoušení, mimořádné přezkoušení, případně jiná činnost, to vše nařízené zaměstnavatelem. Směna nesmí překročit 12 hodin. Zaměstnavatel je povinen vyhovět žádosti zaměstnance, aby délka jeho směny nepřekročila 9 hodin, zároveň nesmí být bez souhlasu řidiče kratší než 6 hodin, kromě činnosti dle bodu 1.6. O tom se sepíše dohoda ve dvou vyhotoveních, z nichž zaměstnavatel i zaměstnanec obdrží po jednom, platí na dobu neurčitou, pokud zaměstnanec nerozhodne jinak.

1.3 Pracovní dobu řidiče tramvaje určuje rozpis směn, které podle výkonu převážné části pracovní doby téže směny mohou být ranní, odpolední, noční, denní, dělené a celodenní, přičemž směna celodenní může být přidělena pouze se souhlasem řidiče.

1.4 Záloha je činnost, kdy je řidič k dispozici směnovému výpravčímu. Směnový výpravčí může řidiči přidělit pracovní činnost dle bodu 1.2. Záloha nesmí překročit 12 hodin a zároveň nesmí být kratší než 6 hodin bez souhlasu řidiče, 1x v měsíci může být minimálně 3 hodiny. Ve státem uznaných svátcích nesmí být kratší než 8 hodin.

1.5 Návštěva lékaře nebo psychologa je časový úsek určený k zaměstnavatelem nařízenému lékařskému nebo psychologickému vyšetření na dobu nezbytně nutnou.

1.6 Přezkoušení, mimořádné přezkoušení a školení je časový úsek v délce 4 hodin.

1.7 Ranní směna a ranní záloha řidiče tramvaje zpravidla končí do 15. hodiny.

1.8 Dělená směna řidiče a záloha se skládá maximálně ze dvou částí.

1.9 Průměrná délka povinných směn řidičů tramvají, stanovená ze součtu délek směn všech vypravovaných vlaků, nebude kratší než 8 hodin; toto pravidlo platí jak v součtu za jednotku Provoz Tramvaje, tak i pro každou provozovnu zvlášť. Zaměstnavatel je povinen přidělovat řidičům práci tak, aby při řádném odpracování všech směn podle platného rozpisu směn, každý řidič odpracoval alespoň 8 hodin v průměru na každou povinnou směnu.

1.10 Kdyby řidič na základě nesprávného způsobu přidělování služeb neodpracoval povinnou měsíční pracovní dobu, je zaměstnavatel povinen mu příslušný rozdíl proplatit průměrným výdělkem v dotčeném měsíci.

1.11 Při posuzování toho, zda řidič odpracoval povinnou měsíční pracovní dobu, se každá směna z volna považuje za práci přesčas, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne jinak.

1.12 Střídací body bude zaměstnavatel situovat co nejblíže mateřské provozovně řidiče, případně v místech s nejvhodnějším spojením od ní s ohledem na bezpečnost řidiče.

Rozvržení přestávek

1.13 Bezpečnostní přestávka je přerušení řízení vozidla na dobu nejméně 10 minut a delší. Ve vlakovém jízdním řádu je tato přestávka vyznačena symbolem B. Nejpozději po 4 hodinách doby řízení resp. ve 4,5 hod. doby řízení musí být řidiči poskytnuta bezpečnostní přestávka, resp. přestávky v celkové době trvání minimálně 30 minut s nejkratší započitatelnou částí minimálně 10 minut.

1.14 Přiměřená doba pro oddech a jídlo je přerušení řízení vozidla na dobu min. 15 minut a delší. Ve vlakovém jízdním řádu je tato doba vyznačena symbolem P. Nejpozději po 4,5 hodinách délky směny řidiče tramvaje včetně musí být řidiči poskytnuta alespoň jedna přiměřená doba pro oddech a jídlo. Přiměřená doba pro oddech a jídlo může být poskytnuta nejdříve po hodině směny a nejpozději hodinu před koncem směny.

1.15 Přestávka na vyplnění jízdních dokladů je přestávka, která se poskytuje řidiči po zatažení do vozovny dle pravidel uvedených dále. Ve vlakovém jízdním řádu je tato přestávka vyznačena symbolem VJD.

1.16 Bezpečnostní přestávka a přiměřená doba pro oddech a jídlo může být vzájemně sloučena. Ve vlakovém jízdním řádu je přestávka vyznačena symbolem BP.

1.17 Pokud je čerpána bezpečnostní přestávka nebo přiměřená doba pro oddech a jídlo v obratišti, pak mezi časem příjezdu do výstupní zastávky a odjezdu z nástupní zastávky musí být časový úsek složený z čisté bezpečnostní přestávky nebo čisté přiměřené doby pro oddech a jídlo, obratového času příslušného pro dané obratiště a čas na vyrovnání zpoždění.

1.18 Čas na vyrovnání zpoždění provozu je 3 minuty.

1.19 Minimální obratový čas je určen 3 minuty u obratišť, kde je nástupní i výstupní zastávka v obratišti, 4 minuty u obratišť, kde je jedna zastávka mimo obratiště a 5 minut u obratišť, kde jsou obě zastávky mimo obratiště nebo jedna ze zastávek je oddělena od obratiště křižovatkou.

1.20 Každou nepravidelnost v čerpání bezpečnostních přestávek a přiměřené doby pro oddech a jídlo je řidič povinen vždy nahlásit na dispečink. Dispečink všechny hlášené nepravidelnosti v čerpání přestávek a přiměřených dob pro oddech a jídlo vyhodnotí a na základě toho včas nařídí řidiči náhradní čerpání přestávky.

1.21 Pokud je řidič vystřídán na trati, musí mít možnost čerpat přestávku nebo přiměřenou dobu pro oddech a jídlo v objektu DP, a. s. s patřičným zázemím. Časový úsek mezi vystřídáními musí mimo čistého času přestávky zahrnovat i docházkový čas do nejbližšího objektu DP, a. s. s patřičným zázemím.

1.22 Pravidla pro poskytování přestávek :

Pravidla pro poskytování přiměřených dob pro oddech a jídlo při délce směny
do 4 hodin	P = 0 minut
delší přes 4 h nejpozději do 4,5 h	P = 15 minut
delší přes 8,5 h nejpozději do 9 h	P = 30 minut nebo P = 15 minut + VJD
delší přes 9 h	P = 45 minut nebo P = 30 minut + VJD

Pravidla pro poskytování bezpečnostních přestávek při době řízení
do 4 hodin	B = 0
delší přes 4 h do 8 h	B = 30 minut
delší přes 8 hodin	B = 60 minut

2. Pracovní doba řidičů autobusů MHD

Rozvržení pracovní doby

Průměrná pracovní doba nesmí přesáhnout v průběhu 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích 40 hodin; do této doby se započítává přiměřená doba pro oddech a jídlo.

2.1 Součástí pracovní doby řidičů autobusů jsou přepravní výkon, bezpečnostní přestávky, čekání na trati (prostoj), čekání na výkon při převzetí autobusu, čekání na zpožděné střídání, čekání na příkaz v garáži, čekání při nařízené operativní záloze, příprava a odstavení–zájezd, předání autobusu při střídání, manipulační doba řidiče (přípravné a odstavné doby), prodloužená odstavná doba řidiče, mimořádná záloha, zahřívání autobusu na zájezdu, oprava autobusu na trati, zácvik jiného řidiče, prostoj v garáži, projížďka trati, provozní záloha, seznámení s řízením určeného typu autobusu, zaměstnavatelem nařízená lékařská prohlídka, zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, záloha před výkonem, přiměřená doba pro oddech a jídlo.

2.2 Přípravné a odstavné doby při nástupu, střídání na trati a ukončení služby řízení autobusu se započítávají do pracovní doby v následujícím rozsahu:

přípravná doba při nástupu do služby-všechny směny	20 minut
odstavná doba po ukončení výkonu–všechny směny	20 minut
přípravná doba před další částí dělené směny	15 minut
odstavná doba po ukončení části dělené směny,pokud se nejedná o ukončení směny	15 minut
předání autobusu při střídání na lince	4 minuty

2.3 Zaměstnavatel bude v součinnosti s odborovými organizacemi vytvářet odpovídající podmínky při určování rozvržení pracovní doby v rámci provozních možností v individuálních případech zaměstnanců hodných zvláštního zřetele (např. zdravotní stav, sociální podmínky, invalidita).

2.4 U řidičů autobusů s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou je pracovní doba stanovena v kostrách diagramů odsouhlasených vedoucím příslušné provozovny a projednaných s příslušnými odborovými organizacemi.

2.5 Při tvorbě nových diagramů musí být respektovány podmínky vyplývající ze ZP a zákona č. 475/2001 Sb., o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě a to s důrazem zejména na tyto aspekty:

a) kostra diagramu stanovuje rozvržení pracovních směn v daném časovém období se stanovením plánované délky směny bez práce přesčas,

b) průměrná týdenní pracovní doba musí odpovídat hodnotě stanovené pro týdenní pracovní dobu za období vymezené daným diagramem,

c) nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami musí být poskytován v souladu s § 90 ZP a § 3, § 10 odst. 3 zákona č. 475/2001 Sb.,

d) nepřetržitý odpočinek bude v rámci 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích činit nejméně 24 hodin a za období 3 kalendářních týdnů po sobě jdoucích nejméně 105 hodin.

2.6 Měsíční fond pracovní doby je u řidičů autobusů s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou stanoven individuálně a odpovídá součtu plánovaných hodin z diagramu daného měsíce. Hodiny přesahující takto stanovený individuální fond pracovní doby jsou prací přesčas. Do individuálního fondu pracovní doby se započítávají i hodiny, za které zaměstnanec obdržel náhradu mzdy za svátek, při překážkách v práci, za dovolenou a dávky nemocenského pojištění, jakož i hodiny poskytnutého pracovního volna bez náhrady mzdy. U řidičů autobusů je nezbytně nutné věnovat pozornost naplnění fondu pracovní doby v jednotlivých měsících, aby bezdůvodně nedocházelo k nedopracovaným hodinám, které by bylo nutno převést do dalšího měsíce (o tyto hodiny se zvyšuje individuální fond následujícího měsíce).

2.7 Roční fond vychází z plánovacího kalendáře daného roku a závisí na délce pracovní doby v týdnu. Hodnota ročního fondu je pro zaměstnance závazná. Pokud tedy ze stanoveného diagramu vychází na příslušný rok větší počet hodin, než vyplývá z ročního fondu a nedojde k vyrovnání fondu pracovní doby, jedná se o práci přesčas. Dojde-li ke vzniku nedopracovaných hodin vinou zaměstnavatele, započítávají se tyto nedopracované hodiny do fondu pracovní doby a budou proplaceny ve výši průměrného výdělku.

2.8 Směna je část stanovené týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je řidič autobusu povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Směna jako část týdenní pracovní doby je pak dána rozvrhem pracovních směn. Plánovaná délka směny řidičů autobusů nesmí přesáhnout 12 hodin.

2.9 Rozvržení pracovní doby do směn se stanoví rozvrhem směn tak, aby průměrná týdenní pracovní doba nepřesahovala v určeném období hranici stanovenou pro týdenní pracovní dobu. S rozvrhem směn stanoveným kostrou diagramu musí být řidiči autobusů seznámeni nejpozději dva týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, např. formou vývěsky.

2.10 U řidičů autobusů je konečnou fází pro rozvržení pracovní doby rozpis konkrétních služeb. Změny ve službě, která je určena rozpisem služeb, lze bez předchozího projednání s řidičem autobusu provádět jen při náhlé nepředvídané změně ve vypravení. Upřesnění konkrétní služby, popřípadě volna musí být dáno v rozpise služeb minimálně 3 dny předem.

2.11 Pokud nebude možno v důsledku svátku zachovat směnu plánovanou diagramem, může být řidiči autobusu určena rozpisem služeb platným pro příslušný den jiná směna. Pokud zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou odpadne plánovaná směna v důsledku omezení provozu ve svátek a nebude mu jiná směna určena, má nárok na ušlou mzdu v důsledku svátku (tzv. VVS = volno vzniklé svátkem) v rozsahu této plánované směny.

2.12 Příslušný výpravčí zajistí pro řidiče autobusů, kterým byla rozvrhem směn stanovena pracovní záloha a nebyla jim přidělena práce na konkrétní lince a pořadí, směnu v rozsahu plánované pracovní zálohy, pokud se nedohodne se zaměstnancem jinak. V diagramu služeb mohou být během čtyř po sobě následujících týdnů maximálně dvě zálohy s plánovanou délkou pracovní doby kratší než 8 hodin, tzv. „zálohy-2“, která nesmí být kratší než 3 hodiny.

2.13 V případě, že řidič autobusu požádá o výměnu nebo zkrácení své plánované služby a ze strany zaměstnavatele mu bude vyhověno, musí neodpracovanou část směny napracovat.

2.14 První pracovní den v týdnu je pondělí a začíná nástupem první směny v týdnu v 0:01h (např. služební autobus).

Rozvržení přestávek

2.15 U řidičů autobusů MHD musí být doba řízení nejdéle po 4 hodinách přerušena bezpečnostní přestávkou v trvání nejméně 30 minut, nenásleduje-li přerušení dělené směny, nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu. Bezpečnostní přestávka může být rozdělena do několika přestávek v trvání nejméně 10 minut.

2.16 Řidič je povinen umožnit provést kontrolu, nesmí být přitom omezeno čerpání jeho bezpečnostní přestávky a přiměřené doby na oddech a jídlo.

2.17 U řidičů autobusů MHD, jejichž práce nemůže být přerušena, se poskytuje přiměřená doba pro oddech a jídlo, která se započítává do pracovní doby. Přiměřená doba pro oddech a jídlo bude v jízdních řádech poskytována:

a) u směny nebo její části delší než 6 hodin alespoň jednou alternativně takto:

- v souvislé délce minimálně 30 minut,

- v souhrnné délce minimálně 40 minut při dělení na dvě části,

- v souhrnné délce minimálně 45 minut při dělení na tři části, z nichž nejkratší část musí být alespoň 10 minut.

b) při případném dalším vzniku nároku v souhrnné délce minimálně 30 minut s možným dělením na více částí, z nichž nejkratší část musí být alespoň 10 minut.

2.18 Přiměřené doby pro oddech a jídlo a bezpečnostní přestávky řidičů jsou uvedeny v jízdních řádech a označeny dohodnutým způsobem.

2.19 U řidičů autobusů, na které se nevztahuje § 10 zákona č. 475/2001 Sb., se postupuje podle § 3 téhož zákona.

2.20 U řidičů autobusů mezinárodní osobní dopravy se postupuje dle vyhlášky č. 108/1976 Sb., o „Evropské dohodě o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)“ v platném znění.

2.21 Pokud nesprávným způsobem přidělování služeb dojde v daném měsíci ke vzniku nedopracovaných hodin, budou tyto nedopracované hodiny započteny do fondu pracovní doby a proplaceny ve výši průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne jinak.

2.22 Pro posuzování předchozího bodu nebudou brány v úvahu směny z volna.

3. Pracovní doba strojvedoucích metra a strojvedoucích instruktorů metra

(dále jen strojvedoucí)

Rozvržení pracovní doby

Průměrná pracovní doba nesmí přesáhnout v průběhu 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích 40 hodin; do této doby se započítává přiměřená doba pro oddech a jídlo.

3.1 Pracovní doba je rozvržena nerovnoměrně, zaměstnanci konají práci v každodenním režimu na základě vypracovaného písemného rozvrhu stanovené týdenní pracovní doby (dále jen turnusu) zveřejněného na vývěskách jednotlivých nástupních míst. Pravidla pro rozřazení do turnusů jsou dána platným nařízením vedoucího jednotky. Zaměstnancem pracujícím letmo je takový zaměstnanec v dopravě, jemuž zaměstnavatel nemůže, vzhledem k podmínkám provozu, vypracovat v rámci nerovnoměrně rozvržené pracovní doby, písemný rozvrh směn a seznámit ho s ním nejpozději 2 týdny před nástupem na směnu.

3.2 Pracovní doba je čas, ve kterém strojvedoucí plní práci podle pokynů zaměstnavatele v rámci pracovní smlouvy. Součástí pracovní doby jsou dále bezpečnostní přestávky, přejezd na výkon práce mimo nástupní místo nebo jiný přejezd v rámci směny, povinná školení, služební zkoušky, povinné lékařské prohlídky a přiměřená doba pro oddech a jídlo.

3.3 Přípravné a odstavné doby jsou uvedeny v příloze č. 8 předpisu V 1/1 - předpisu pro strojvedoucí elektrických vozů.

3.4 Záloha (záloha a strojní záloha) je nařízená přítomnost na pracovišti za účelem případné náhrady za nepřítomného zaměstnance nebo k mimořádným přepravním výkonům.

3.5 Stanovenou pracovní dobu za kalendářní měsíc lze nahradit stanoveným rozvrhem směn-turnusem. V tomto případě je zaměstnavatel povinen zajistit vyrovnání povinné doby za dobu kalendářního roku v souladu s ustanovením § 85, odst. 1 ZP. Minimální délka směny zaměstnanců zařazených do rozvrhu směn je 6 hodin. Výjimku tvoří pravidelné poučování, přezkušování a obdobná činnost nařízená zaměstnavatelem. Pracovní dobu téže směny lze rozdělit na dvě části.

3.6 Směny určené k zajištění vyrovnání povinné pracovní doby za dobu kalendářního roku musí být prokazatelně dohodnuty předem.

3.7 Směny dohodnuté k zajištění naplnění ročního fondu pracovní doby se stávají součástí rozvrhu směn-turnusu.

3.8 Směna předem dohodnutá pro napracování pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance se stává součástí stanoveného rozvrhu směn-turnusu.

3.9 Přípustná délka směny strojvedoucího je nejvýše 11 hodin, strojvedoucího vykonávajícího speciální činnosti (výcvik kandidátů, spolupráce při zavádění a ověřování nových technologií), kdy výkon není s cestujícími nebo jeho jízdní výkon s cestujícími je pouze v rozsahu poloviny délky směny a nebo nemá jízdní výkon, je nejvýše 12 hodin.

3.10 Denní doba řízení může činit nejvýše 9 hodin. Doba řízení může být dvakrát v týdnu prodloužena na 10 hodin. Celková doba řízení nesmí překročit 90 hodin v období 2 po sobě následujících týdnů. Za dobu řízení se považuje doba řízení včetně přerušení řízení na dobu kratší než 15 minut.

3.11 Pracovní využití (pracovní doba bez bezpečnostních přestávek) strojvedoucích nesmí převýšit podíl 80 % z celkové pracovní doby směny.

3.12 U strojvedoucích zařazených letmo bude organizována práce tak, aby průměrná délka směny byla delší nebo rovna 8 hodin v průběhu kalendářního měsíce.

3.13 Dělená směna strojvedoucího a záloha se skládá maximálně ze dvou částí, minimální přestávka mezi první a druhou částí jsou 2 hodiny.

3.14 Zjištěný charakter pracovního zatížení u strojvedoucích v jednočlenné obsluze vylučuje, aby v rozvrhu směn následovaly po sobě 3 noční směny.

3.15 Změny turnusů a směn budou projednány s příslušnými odborovými organizacemi. V případě rozřazování do turnusů musí být změny projednány před jeho zahájením. Změna turnusu způsobená změnami v souvislosti se svátky, přesuny volna, posílení provozu, rozkazem o výluce apod. se řídí ustanovením § 85, odst. 3 ZP.

3.16 Pokud je směna určena v dohodnutém termínu dopředu, je možno ji zrušit nebo změnit pouze se souhlasem zaměstnance.

3.17 U zaměstnanců zařazených v turnuse se stanoví nárokovost dovolené na zotavenou vnitřní normou o pracovní době. Minimální délka dovolené činí 0,5 dne při čerpání přepočtu zbytku dovolené. Zaměstnanec zařazený letmo si před nástupem dovolené může dohodnout typ první směny po dovolené.

3.18 Nárokovost dovolené na zotavenou u pracovníků zařazených v turnuse se určí průběžně s tím, že se koncem roku vyrovná dle skutečného počtu směn (nebo jejích částí) odpracovaných v průběhu kalendářního roku bez práce přesčas.

3.19 Pokud je zaměstnanci určena jiná kratší směna oproti turnusu z důvodu potřeby zaměstnavatele, tak je mu započtena jako odpracovaná původní délka směny vyplývající z turnusu. Toto ustanovení se netýká předem plánovaných změn z důvodu změny grafikonu, přesunu volna, posílení provozu, změn vyplývajících z rozkazu o výluce.

3.20 Z důvodu udržení kvalifikace může strojvedoucí požádat o určení směny na jiné trase. Pokud to provozní důvody umožní, bude mu vyhověno.

Rozvržení přestávek

3.21 Pracovní směna strojvedoucích při řízení vozidla musí být vnitřně členěna tak, aby maximálně po 2,5 hodinách jízdního výkonu následovala bezpečnostní přestávka v délce trvání minimálně 30 min. Tuto dobu lze též prodloužit po dohodě s odborovými organizacemi. Jízdním výkonem pro tento účel se rozumí doba řízení vozidla, doba obratu, výkon obratové čety, přejezd na jiné místo v rámci směny, doba manipulačních jízd a výkon obsazené zálohy. Tyto jednotlivé jízdní výkony se ve směně sčítají. Doba přejímky a odstavení na začátku a konci směny se nezapočítává do jízdního výkonu. Při likvidaci mimořádných událostí bude bezpečnostní přestávka poskytnuta v nejbližším možném čase.

Překážky v práci

3.22 Náhrada mzdy za neodpracované směny přísluší zaměstnancům zařazeným do turnusu pouze v případě, že tyto odpadly z důvodů stanovených v příloze k nař. vl. č. 108/94 Sb., (důležité osobní překážky v práci), v příloze k vyhl. č. 18/1991 Sb., (o jiných úkonech v obecném zájmu) a ve smyslu platných ustanovení ZP a kolektivní smlouvy. Zaměstnancům zařazeným letmo se tyto náhrady mzdy poskytují pouze za pracovní dny od pondělí do pátku a to 8 hodin za každý pracovní den.

3.23 V případě, kdy na důležitou osobní překážku v práci je poskytováno pracovní volno ve dnech a s náhradou mzdy, poskytne se pracovní volno a náhrada mzdy na pracovní směnu, která v tento kalendářní den začíná. Vždy však pouze na jednu směnu, i když v tomto kalendářním dnu se výjimečně vyskytne výkon práce ve dvou směnách. Připadne-li kterákoliv překážka u zaměstnance zařazeného v turnusu na dobu nebo den, kdy zaměstnanec nepracuje, nelze mu poskytnout za dobu trvání překážky v práci náhradu mzdy.

3.24 Při živelných pohromách a z důvodu dlouhodobého omezení provozu s cestujícími v části linky metra je možné přejít operativně na režim zařazení strojvedoucích letmo.

3.25 Strojvedoucí může být trvale převeden mezi trasami dle platného nařízení vedoucího jednotky.

4. Pracovní doba zaměstnanců pracujících ve speciálním režimu při nočních přepravních výlukách na metru

4.1 Pracovní doba na 30 hodin týdně je stanovena u zaměstnanců v jednosměnném pětidenním pracovním režimu trvale pracujících v nočních přepravních výlukách při údržbě tratí a tunelů metra.

4.2 Pracovní doba na 32,5 hodin týdně je stanovena u zaměstnanců, kteří obsluhují a organizují dopravu v jednosměnném pětidenním pracovním režimu trvale pracujících v nočních přepravních výlukách (strojvedoucí NTP, vedoucí služebního vlaku).

4.3 Rovnoměrné rozvržení trvale noční týdenní pracovní doby:

30 hodin, 32,5 hodin je určeno podle potřeb nočního provozu:

od 22:00 h do 4:30 h nebo

od 22:30 h do 5:00 h,

(včetně přestávky 30 minut na jídlo a oddech nebo přiměřené doby pro oddech a jídlo).

4.4 U zaměstnanců v jednosměnném pětidenním pracovním režimu trvale pracujících v nočních přepravních výlukách při údržbě tratí a tunelů metra (30 hodin) a u zaměstnanců, kteří obsluhují a organizují dopravu v jednosměnném pětidenním pracovním režimu trvale pracujících v nočních přepravních výlukách - strojvedoucí NTP a vedoucí služebního vlaku (32,5 hodin), první pracovní den v týdnu začíná v neděli a poslední začíná ve čtvrtek.